google27eaa3905ca3fee3.html

Podle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.

Vědci z Amerického národního úřadu pro oceán a atmosféru (US National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) a Univerzity v Coloradu z tohoto hlediska nedávno zkoumali situaci v městské aglomeraci Los Angeles. Zjistili, že i když je zde celkové noční osvětlení zhruba 10 000x slabší než denní sluneční světlo, přesto v noci dochází k významnému snížení koncentrace nitrátových radikálů. Tato měření vědci provedli během nočních letů nad městem. Noční osvětlení tohoto velkoměsta zpomaluje nitrátové čištění vzduchu od exhalací zhruba o 7 %. Navíc se tak o 5 % zvyšuje koncentrace dalších sloučenin, které během dalšího dne mají „na svědomí“ přízemní ozonové znečištění. Ozon má přitom škodlivý vliv na dýchací soustavu živočichů a spaluje některé rostliny. I několik procent těchto škodlivin navíc tak může mít viditelné následky.

Důvodem tohoto faktu je, že jakékoliv světlo nepříznivě ovlivňuje rozkladné a očistné chemické reakce, které ve vzduchu nad městy mohou probíhat. Přes den, kdy se do vzduchu dostávají exhalace z motorových vozidel a továrních provozů, ještě navíc svítí Slunce. Znečištění ovzduší se proto v průběhu dne zvyšuje. Čištění může obstarávat až v noci speciální kyslíková sloučenina dusíku, která se jmenuje nitrátový radikál (NO3++). V jeho molekule vystupuje dusík jako šestimocný prvek. Tento nitrátový radikál je však velmi nestabilní a pod vlivem slunečního záření či jiného světla se rychle rozpadá.

Tato analýza neplatí jen pro Los Angeles, dá se vztáhnout i na další velká města. Co s tím ale můžeme dělat? Nitrátové radikály méně ničí červené světlo, které však ve městech nemůžeme použít. Dobrým řešením je směrovat noční osvětlení důsledně jen dolů, tedy nesvítit zbytečně nahoru na oblohu a do atmosféry. Doprovodným efektem bude menší množství světelného smogu. Mnohem lépe uvidíme na hvězdy.

Pavel Vachtl



Noc bez tmy

Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. „Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní,“ říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.

Dřívější studie, které se prof. Haim také účastnil na Univerzitě v Haifě, ukázala, že lidé žijící v oblastech, které mají více nočního osvětlení, jsou více predisponovaní pro rakovinu prostaty u mužů a rakovinu prsu u žen. Vědecká hypotéza byla, že noční světlo ovlivňuje produkci melatoninu, hormonu, který je produkován štítnou žlázou během „temné“ části 24-hodinového cyklu a který je ovlivňován cyklickým střídáním dne a noci a také ročním obdobím. Pokud je produkce hormonu potlačována, výskyt rakoviny se zvyšuje.

Nynější studie, ve které spolupracovali také Dr. Fuad Fares, Adina Yokler, Orna Harel a Hagit Schwimmer, měla za úkol tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Experiment byl prováděn tak, že čtyřem skupinám laboratorních myší byly aplikovány rakovinné buňky. První skupina myší byla vystavena „dlouhým dnům“, tzn. 16 hodin světla a 8 hodin tmy, což bylo simulováno expozicí umělým osvětlením nad rámec přirozeného denního světla. Druhá skupina byla vystavena stejné dlouhodenní periodě, ale byla podporována podáváním melatoninu. Třetí skupina myší byla vystavena krátkým dnům, tzn. 8 hodin světla a 16 hodin tmy. Čtvrtá skupina byla vystavena téže periodě, ale během noční periody byla vystavena půlhodině světla.

Výsledky opět potvrdily jasnou souvislost mezi nočním světlem a rakovinou: rakovinné shluky byly u myší vystavených krátkým dnům nejmenší (průměrně 0,85 cm2), zatímco u myši vystaveným půlhodinovému intervalu byly shluky větší (průměrně 1,84 cm2) a myši vystavené dlouhým dnům měly shluky ještě větší (průměrně 5,92 cm2).

Studie zjistila, že potlačení tvorby melatoninu rozhodně ovlivnilo vývoj nádorového bujení. Velikost nádoru u myší vystavených dlouhým dnům, ale dotovaných melatoninem byla pouhých 0,62 cm2, což se však příliš neliší od velikosti u myší vystavených krátkým dnům. Studie také zjistila, že úmrtnost u myší dopovaných melatoninem byla významně nižší než u těch, které dopovány nebyly. Výzkumníci uvádějí, že výsledky jejich studie ukazují souvislost mezi potlačením produkce melatoninu v důsledku vystavení nočnímu osvětlení a znepokojujícím nárůstem rakovinou postižených pacientů během posledních několika let. Prozatím však není znám mechanismus, který toto způsobuje.

„Expozice rušivému světlu narušuje naše biologické hodiny a pravidelný rytmus, který se vyvinul v průběhu stovek miliónů let evoluce, kdy rušivé světlo neexistovalo. Světelné znečištění je enviromentální problém, který si získává celosvětové povědomí a Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) již klasifikovala noční práci jako rizikový faktor vzniku rakoviny.“ poznamenali vědci.

Zdroj: Light at night and cancer. In [online]. [s.l.]: University of Haifa



 

(Prečítané 639 krát, 1 dnes)

Comments are closed.