Dalekozrací lidé vidí snáze to, co se nachází dále, než to, co mají blízko. Zaměřují se spíše na to, co se nachází mimo jejich bublinu, a méně na to, co se nachází uvnitř. Energie – směr pozornosti – se rozpíná a směřuje ven, staví se proti tomu, co je venku. Chtějí-li věci vidět bez problémů ostře, musí si je držet na jistou vzdálenost.

To, co chtějí či cítí ostatní, považují za důležitější než své vlastní potřeby a pocity a lze u nich pozorovat nadměrnou orientaci na ostatní a pryč od sebe. Ty je považováno za mnohem důležitější než já a my evidentně neobsahuje rovnoprávně akceptované já. Zatímco krátkozraká osoba okamžitě ochotně ustupuje, dalekozraké osobě toto činí potíže, neboť její pozornost se stále soustřeďuje směrem od ní.

Člověka s diagnózou dalekozrakosti zajímá život ostatních lidí, zatímco pohledu na ten svůj se vyhýbá. Klade až přehnaný důraz na svůj image (jak jej vidí ostatní), s nímž se ztotožňuje, až je pro ně důležitější než jejich podstata, to, kým skutečně jsou. Každý záchvěv vzteku může potlačit,  aby ostatní neurazil. Myšlenkami se zaměřuje do minulosti, často s pocitem zlosti nebo sebeospravedlňování nebo s pocitem, že neudělal správnou věc. Toto zaujetí minulostí jedinci brání v tom, aby se pohyboval v absolutní přítomnosti. Znovu platí, že míra závisí na individuální rovnováze dotyčného a stupni dalekozrakosti, jímž trpí. Může docházet k vnějšímu kompenzačnímu chování ve smyslu přílišného svatouškovství za účelem skrytí viny nebo extrémní laskavosti k zastření zlosti.

Dalekozrací lidé mohou energii přesměrovat dovnitř, jestliže tutéž pozornost jako ostatním věnují sobě. Nejde o to, aby si jiných přestali všímat, nýbrž aby se stejnou měrou věnovali vlastnímu Já – aby i pro sebe dělali to, co jsou připraveni činit pro ostatní. Sem spadá například vědomý proces, kdy si dovolí dostávat něco bez pocitu viny – nikoli brát, ale dostávat, přijímat (všimněte si toho rozdílu). Také je důležité, aby vyjadřovali své potřeby a pocity – aby si dopřáli mít. Dostávají-li něco, není třeba toto oplácet ani odmítat, pouze musí říci děkuji a bezvýhradně danou věc přijmout. Toto přijetí se vztahuje také na myšlenky. Přitom by si měli uvědomit, jak si všechny věci, myšlenky a dokonce i lidi drží od těla.

Spíše než na svůj image by se měli zaměřit na to, kým skutečně jsou. Image je důležitý, ovšem pravá podstata se nesmí přehlížet. Vzhled není důležitější než skutečný cit a lidé upřímnost v pocitech oceňují. Úctu by měl mít člověk i sám k sobě. Jestliže vyjadřujete lásku, nemusíte se obětovat. Chcete-li být milováni a respektováni, není třeba, abyste opouštěli svůj prostor. I sem tam nějaká role může být legrace, nezapomínejte ovšem ani na bytost, jež ji hraje, na onu osobu uvnitř. Z pohledu dalekozraké osoby může my zahrnovat já rovnoprávné vůči ty a zároveň já lze vnímat jako další ty, jakož i jako samostatné a důležité samo o sobě.

Text je z knihy:

Martin Brofman – Jak si zlepšit vidění

Autor je presvedčený, že zmenou myslenia sa dá dosiahnuť veľmi veľa – napríklad aj si zlepšiť zrak. Rozoberá myslenie, postoje a duševný stav človeka, ktorý nevidí dobre. Vysvetlenie zaujímavých súvislostí a v náväznosti na to množstvo dobrých rád určite povzbudí a inšpiruje každého, kto má aspoň trošku otvorenú myseľ.
Zrak, pohľad, videnie – to má predsa aj symbolický význam. To, ako sa na veci dívame v obraznom zmysle, určite súvisí s naším fyzickým zrakom. A práve skúmaním týchto súvislostí je táto kniha jedinečná.
Samozrejme, nechýba tu ani anatomický rozbor oka a príslušné dôležité vysvetlenia či poznatky.
Hlavne tu však nájdete veľa konkrétnych, praktických a jasných inštrukcií, cvičení a návodov, ktoré vám pomôžu reálne si zlepšiť ak aj nie zrak, tak určite svoj pohľad na mnohé veci.

Pôvodná cena: 8.20 EUR, Naša cena: 7.38 EUR, Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 0.82 EUR



 Súvisiace články:


 

(Prečítané 1 730 krát, 1 dnes)

Comments are closed.