google27eaa3905ca3fee3.html

iYwLr2JlRSW4

Před pár lety se mi mnozí lidé smáli a považovali mě za divnou, když jsem jim povídala, že se snažím vyhýbat určitým místům, zejména některým restauracím, barům nebo nákupním kolosům. Důvodem je, že se tam už několik let necítím dobře, podlamují se mi nohy, vše tam na mě padá a jsem citlivá, na vyzařovaní lidí, kteří tam proplouvají od ničeho k ničemu. Většina z nich jsou přesně jako ty stavby, ve kterých si krátí svůj čas. Navenek okázalí, nablýskaní, nalakovaní, třpytiví, světélkující, ale uvnitř prázdní.

Lidé mají zafixováno, že právě hřbitovy a kostely jsou plné mrtvých duší, ale opak je pravdou. Jelikož jsme tvorové materiální, po smrti vyhledáváme právě ta místa, která nás za života svazovala a poutala k tomu, co jsme měli rádi a na čem jsme lpěli. Mnohé duše se soustředí tam, kde je pro ně živo a nějaké větší dění, protože si některé ani po své smrti neuvědomí (většinou se jedná o náhlá úmrtí), že jsou mrtví a zdržování se na těchto místech je pro ně energetickou mízou. Zvláště pak, když se mohou „přicucnout“ na člověka, který je buď energeticky oslabený, nebo vibruje stejně, jako ony za svého života. Ono totiž to, co vyzařujeme, přitahujeme i po smrti. Lidé, kteří za svého života lpí na věcech, majetku, značkových věcech, krásných tělech, zabývají se jen materiálním mamonem a egem, k tomu se pojí odsudky druhých, kritika, pomluvy, nepřejícnost, zákeřnost, nepokora a závist, si mohou svou vnitřní vibrací k sobě přizvat sobě rovného návštěvníka nebo návštěvníky.

A má zkušenost je taková, že některým z těch posměváčků, se začaly dít v životech různé, nevysvětlitelné situace a potýkali se s neidentifikovanými nemocemi nebo duševními rozkoly. Po absolvování nejrůznějších lékařských vyšetřeních či psychiatrických sezeních, se nakonec a zcela zoufalí a v koncích, dostali k alternativnímu člověku tedy terapeutovi pracujícímu s lidskou duší, žádajícího o pomoc.

Sami se pak zcela překvapivě přesvědčili, že opravdu nejsou sami, ale mají přivtěleného hosta, který z nich nejen saje, ale upozorňuje na sebe mnohými způsoby.

Taktéž herny jsou plné těchto entit a duší mrtvých. Vždyť mnoho lidí závislých na hře nebo alkoholu skončilo svou životní pouť naprostou sebedestrukcí a vibrace určité závislosti bývá ještě po smrti velice silná. Nebožtík má potřebu vracet se na místa, která byla pro něho za života důležitá. Mám svědectví několika lidí, pracujících v těchto zařízeních, že se jim během nočních služeb děly nevysvětlitelné věci od spouštění různých hracích automatů až po přemísťování židlí či nábytku. Vztek těchto duší může být stále silný. Vztek na sebe, i na ty, kdož jim podrážel za života nohy a dokážou svou oběť taktéž pronásledovat.

Mrtví mohou promlouvat k žijícím převážně přes sny. Už jsem se setkala s mnoha výpověďmi lidí, kterým se ve snu objevil zemřelý blízký či příbuzný a dával jim různé rady, pokyny či znamení. Lidská mysl je totiž ve spánku naprosto uvolněná a dokáže pojmout mnoho vjemů, i těch okolních. Navíc snům naslouchá a přikládá důležitost drtivá většina populace. Nedávno mi jedna známá povídala úsměvný příběh o svých rodičích. Tatínek zemřel před mnoha lety. Měli s maminkou velice krásný vztah, plný lásky a porozumění. Byli jako jedno tělo a jedna duše. Maminka dlouho po smrti tatínka uchovávala všechny jeho osobní věci a oblečení. Celá rodina jí domlouvala, ale marně. Pak se jejich dceři, té mé známé jednou v noci zdálo, že k ní přišel tatínek a řekl jí, ať ho už maminka nečeká, že si našel jinou ženu a jinou rodinu a je s nimi velice šťastný. Dcera svůj sen na druhý den svěřila matce a bylo zle. Celá naštvaná, za doprovodu křiku vyházela všechny jeho věci a ukončila to větami, ať si otec jde. Každý si tento příběh ve své hlavě přebere tak, jak to sám cítí. Pro někoho je to úsměvné, pro někoho smutné.

Postupy odvádění duší jsou různé. Já osobně upřednostňuji práci sama na sobě, takže klienta vedu tak, abych mu myšlenku „přivtělence“ vůbec nepodsouvala. V regresi a při práci s podvědomím si na to přijde sám a poté pouze s mým vedením a mou pomocí si dotyčnou duši sám odvede.

Nejprve s ní promluví a zde se dostáváme do fáze, kdy je tento naprostý bezvěrec mnohdy zcela bez dechu přesvědčen o tom, že i tyto věci se zde dějí a nestačí se kolikrát divit, kde k zoufalé duši přišel. Poté si taktéž uvědomí, proč tuto duši přitáhl. Podívá se do svého nitra a udělá jakousi rekapitulaci sám sebe jako člověka. A jak se říkává, všechno zlé je k něčemu dobré, tato zkušenost opravdu většinou jedince posouvá k práci na sobě.

Určitě znáte i lidi, kteří si doma stavějí oltáře s urnami či uchovávají osobní věci svých pozůstalých a nechtějí za žádnou cenu pustit milovaného nebožtíka. Nebožtík je pak zmaten a je to pro něho soužení zůstávat v pozemské rovině, ač by už velice rád šel na své pouti dále nejlépe ke světlu. To je čin velice sobecký a může se pak danému člověku stát, že duše bude na sebe různými způsoby upozorňovat.

Množí se i případy, kdy si lidé koupí dům a za nějakou domu zjistí, že v něm nemají stání, stále se jim něco kazí, nedaří se jim, slyší různé zvuky, mají pocit, že se někdo na ně dívá, lehá si k nim nebo na ně dýchá. Majitelé takových nemovitostí pak žijí ve strachu. Je to strach z neznámého. Mohu je však ujistit, že ve většině případů, jsou tyto duše zcela neškodné a volají pouze o pomoc. Jsou nešťastné a chtějí nalézt klid nebo odpovědi. Kolikrát ani neví, co se s nimi opravdu stalo. Zemřeli náhle při nějaké nehodě, vzali si život nebo zemřeli násilnou smrtí a stále se vrací na místo, které měli rádi, bylo jejich domovem, i když mohlo uběhnout třeba i několik stovek let. V takovém případě radím lidem, aby se nebáli s duší promluvit a pomohli jí odvést ke světlu, tam, kam patří.

Jsou duše, které se odchodu velice brání, v tomto případě je na místě vyhledat člověka povolaného.

Mnohdy lidi mají tendence vytvářet si příběhy a za každým bouchnutím či zavrzáním podlahy hledat více, než je zdrávo. Je třeba zůstat nohama pevně na Zemi a pracovat s těmito vjemy v naprosté rovnováze.

Jelikož to, co vysíláme, to přitahujeme a nic se neděje náhodou.


Odporúčame prečítať knihu:

Michael Newton – Cesty duší – Fascinujúce dielo, zostavené na základe výpovedí ľudí, uvedených do hlbokej regresnej hypnózy. Autor-hypnoterapeut sa zameriava na širšiu súvislosť našich životov – čo se deje po smrti, v období medzi životmi, ako si duša volí podmienky nového života, aké sú naše vzťahy s inými dušami a pod. Kniha je písaná veľmi inteligentne a pútavo. Autorov text dopĺňa množstvo ukážok z hypnózy rôznych ľudí. Viac o knihe TU

Pôvodná cena: 6.30 EUR, Naša cena: 5.67 EUR, Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 0.63 EUR


Súvisiace články:


 

(Prečítané 8 053 krát, 1 dnes)

Comments are closed.