Desatero Božích přikázání

Dnešní téma je ukázkou manipulace s lidským podvědomím, lidskou neznalostí a nevědomostí. Desatero Božích přikázání nás má učit žít v míru a lásce na Zemi, kterou nám dal Bůh. On ji vlastnil? Že ji může rozdávat? Naopak ji vzal lidem a kmenům, kteří již určitá území obývali – viz Klaníme se cizímu Bohu(tady chci upozornit, že v tomto článku, slovo „Bůh“ neoznačuje Prvotní Zdroj RA – M – Cha, ale Boha z Bible, který je pánem lidu Mojžíšova).

Ale zpět k Desateru a manipulaci. Než vysvětlím, jak je s věřícími prostřednictvím Desatera manipulováno, stručně vysvětlím pojmy z psychologie – vědomí a nevědomí (podvědomí).

Vědomí je to, co v tuto chvíli zaměstnává naši mysl, co tedy můžeme ovlivnit naší vůlí.

Nevědomí (nebo-li podvědomí) – vědomí má omezenou kapacitu, proto se z něj ukládají naše zkušenosti do podvědomí. Setkáme-li se se situací v našem podvědomí již zaznamenanou, poskytne podvědomí vědomí informace. Zpravidla je jich zase tolik, že si je ani na úrovni vědomí neuvědomíme a vědomě zaznamenáme jenom malou část. Jung rozdělil nevědomí na osobní a kolektivní. Osobní souvisí s naším životem, kolektivní je napojení na zkušenosti celého rodu, jeho myšlení a vnímání, které jsou nám dány dědičně.

Podvědomí pracuje s obrazy, proto nezná zápor – slůvko nebo předponu NE (nakreslete NE) :),

ukládají se do něj jenom kladné formulace, například budu-li dítěti říkat:

„ Nechoď na silnici!“ jeho podvědomí přijímá „Choď – jdi na silnici!“ 

A může se stát neštěstí ne proto, že je dítě neposlušné, ale proto, že jsme mu dali špatný pokyn. Nebo jiný příklad, dítě běží po chodníku a matka křičí: „Nezakopni, ať nespadneš a neumažeš se!“ Co slyší dítě na podvědomé úrovni? „Zakopni, ať spadneš a umažeš se!“

Ještě to matka ani nedořekla a dítě se válí po zemi. A funguje to, i když za ním vyšle „pouhou“ myšlenku.

Zkuste si dát naopak pokyn: „Nepředstav si, jak prší!“ Všichni včetně mě přijmeme pokyn: „Představ si, jak prší!“ a jak zavřeme oči i za slunného dne uvidíme obraz deště. Vyzkoušejte si to.

A na této znalosti fungování podvědomí je založeno celé Desatero. Je to vlastně cílené programování populace k násilí.

Pro připomenutí zde uvedu celé znění Desatera podle katechetické formulace – http://cs.wikipedia.org/wiki/Desatero  – (všimněte si velkých a malých písmen, na co je kladen důraz):

• Přikázání 1.: Já jsem Pán, tvůj Bůh.
• Přikázání 2.: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
• Přikázání 3.: Pomni, abys den sváteční světil.
• Přikázání 4.: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
• Přikázání 5.: Nezabiješ.
• Přikázání 6.: Nezesmilníš (Nezcizoložíš)
• Přikázání 7.: Nepokradeš.
• Přikázání 8.: Nepromluvíš křivého svědectví.
• Přikázání 9.: Nepožádáš manželky bližního svého.
• Přikázání 10.: Nepožádáš statku bližního svého.

Nyní si ukážeme, v čem je cílená manipulace věřících k násilí, jak se Desatero změní po přečtení naším podvědomím:

• Přikázání 1.: Já jsem Pán, tvůj Bůh.
• Přikázání 2.: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. → Budeš mít jiné bohy mimo mne.
• Přikázání 3.: Pomni, abys den sváteční světil.
• Přikázání 4.: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
• Přikázání 5.: Nezabiješ. → Zabiješ.
• Přikázání 6.: Nezesmilníš (Nezcizoložíš) → Zesmilníš.
• Přikázání 7.: Nepokradeš. → Pokradeš.
• Přikázání 8.: Nepromluvíš křivého svědectví. → Promluvíš křivého svědectví.
• Přikázání 9.: Nepožádáš manželky bližního svého. → Požádáš manželky bližního svého.
• Přikázání 10.: Nepožádáš statku bližního svého. → Požádáš statku bližního svého.

Tak to se nám to pěkně změnilo.

No a když dá pan farář jako odpuštění hříchů přeříkat hříšníkovi 10x, 20x, 50x Desatero, pěkně se v něm ukládají pokyny k dalšímu konání. 

A co nám říká pohled kolem nás? Také máte pocit, že v televizních zprávách a kolem vás slyšíte jenom o vraždách, krádežích, podvodech, rozvodech a chamtivosti? Také máte pocit, že se chováme jako lidstvo a vyspělá civilizace, jako bychom byli kým-si naprogramováni ke zlu?

Někteří již manipulaci pochopili a pracují na změně. Na začátku této změny stojí rozhodnutí převzít kompletně za svůj život zodpovědnost.

Zároveň s touto zodpovědností dostáváme sílu a moc se změnit.

Zároveň se zodpovědností přijímáme i to, že za chyby, které uděláme a které udělá každý, můžeme jen my sami.

Nikoliv třetí subjekt – stát, církev, zaměstnavatel, partner, rodiče, děti atd. A v tom je naše síla. Jakmile přijmeme zodpovědnost a s ní správný způsob programování našeho podvědomí, získáváme zároveň moc ovládnout a naprogramovat si svůj život. Opustí nás všechny strachy, tím přestaneme živit a na sebe vázat temné entity a ony postupně nad námi ztratí svou moc. Odpojíme se od Matrixu, ale napojíme na Svědomí s plnou zodpovědností už nejen za své životy, ale i za životy dalších lidí a existenci Matky Země Gaii.

Zvažte sami, na které straně stojíte a na které chcete stát.

Cesta ke svobodě není dlážděná, ale cíl na jejím konci stojí za námahu ji projít.