google27eaa3905ca3fee3.html

Dlouho mi nedocházelo, že jsem vlastně chlap, ale jakmile mi to docvaklo a začala jsem se soustředit na to, abych byla zase žena, začaly se dít velké věci. Teď vím, jak být žena jako žena a jak být jako žena chlap a že se mi to během měsíce samo přirozeně střídá a že mým jediným úkolem je to nechat se projevit. Neklást odpor, ale jet na vlně své fáze. A pak jsem efektivní a zároveň mi zůstává síla a svěží duše i tělo.

Dlouho jsem fungovala jako chlap. I když jsem se svíjela v menstruačních bolestech, nešla jsem si odpočinout a makala jsem a makala. Svět je holt takovej a chce tě mít stejnou, jako jsou muži, říkalo cosi ve mně.  Ctižádost, soutěžení, výkon, výkon, výkon. A tak jsem vydělávala víc než můj muž a vyznala se líp v mapách než on a kladívko jsem  do ruky doma taky  brala já…

Jenže u toho jsem nějak vnitřně nepozorovaně chřadla a chřadla a před menstruací mi bylo hůř a hůř, až to došlo do podoby, kdy jsem bolestí omdlévala při čekání na úřadě a brala si dovolenou, abych ten nejhorší čas mohla prospat. Rezavý ostnatý drát, který mi rozrýval měsíc co měsíc tělo, jsem toužila jednou provždy zrušit. A pak jsem naštěstí otěhotněla, menstruace na několik let odešla (dlouho jsem vydatně kojila) a já se pro změnu dostala do polohy „jsem absolutní žena, co je víc?“

A potom mi v den mé druhé menarché, první menstruace po letech těhotenství a kojení, přišel pod ruku film Měsíc v nás slovenské dokumentaristky Diany Fabiánové. A tenhle film stačil na to, aby se rezavý drát už nikdy neopakoval. Přinesl mi porozumění a přijetí. Najednou mi došlo, že moje menstruace, ten protivný čas, kdy prostě nejsem fyzicky výkonná, je vlastně úžasný dar.

Dar úžasných schopností intuice a hlubokého napojení, po kterém jsem toužila a snažila se ho dosáhnout mužskými cestami meditace a cvičení jógy, tu najednou ležel přímo přede mnou a jediné, co bylo třeba, aby byl můj, bylo ho přijmout, vpustit a nebránit se. Uznat ho.

Jakmile jsem to pochopila, premenstruační syndrom zmizel jako mávnutím kouzel-ného proutku. Jak by totiž mohlo bolet ně-co, na co těším?

Další fází pak bylo objevení knihy Mirandy Gray Rudý měsíc [v listopadu 2011 vydala Dharmagaia]. Miranda tam popisuje, že ženský cyklus se skládá ze čtyř fází se dvěma vrcholy, ovulací a menstruací, a rozebírá i jednotlivé fáze: po menstruaci při-chází dynamická fáze Panny, kdy se žena rozbíhá s nově probuzenou energií do světa a chce tvořit. Po Panně přichází Matka, která rozumí a pečuje a miluje a taky je připravena počnout dítě. S okamžikem ovulace se energie a soustředění začíná obracet dovnitř a roste intuice a magická síla Čarodějky, která kulminuje ve fázi Vědmy a v menstruaci.

Začala jsem si všímat, že a jak to funguje v mém životě. A ono to fungovalo! A mě to začalo nesmírně bavit. Být tygřicí a hvězdou, která kráčí světem businessu a září. Být matkou, která propojuje a ochraňuje a pečuje. Být čarodějkou, která tvoří pomocí síly svých myšlenek. A být vědmou, která je ponořena v hloubi bytí a ví, a odtud čerpá sílu pro další cyklus.

Nedlouho poté jsem objevila Mirandinu další knihu, v originále zvanou Optimized Woman, Optimalizovaná žena [k vydání chystá na jaře 2012 nakladatelství OSULE]. V ní jde Miranda ještě dál. Pro každou fázi cyklu nalézá takzvané optimální schop-nosti, tedy to, co je žena nejlíp schopna dělat, a to v nebývalé kvalitě a s neuvěřitelnou lehkostí. U jednotlivých fází pak zároveň upozorňuje, čemu se má žena v daném čase rozhodně vyhnout.

V dynamické (pomenstruační) fázi nám jde logicky mužsky myslet a analyzovat a je fajn rozjíždět projekty. V expresivní fázi jsme zase více v ženském principu a je to doba vhodná pro jednání s lidmi a budování vztahů. V  kreativní (premenstruační) fázi je pro nás jednoduché tvořit a přijímat okamžitou inspiraci. A v reflektivní fázi nechat přicházet nové myšlen-ky a taky opouštět to staré, co už ženě v životě neslouží, odpočívat a užívat si schopnost hluboké meditace bez jaké-hokoli úsilí.

V dynamické fázi je nutné mít trpělivost, že druzí nejsou tak rychlí a věci se nedějí hned. V expresivní fázi nám rozhodně nejde jednat po mužsku, být tvrdá, zabývat se hmotou a příliš logicky uvažovat. V kreativní fázi je dobré přijmout sebe, jaká jsem (včetně emocionálních výkyvů), a nesnažit se o velkou strukturovanost a plánování. A při menstruaci si odpustit náročné fyzické výkony nebo zanedbávat spánek. Rovněž není vhodné si na tu dobu domlouvat si žádné zásadní schůzky.

Jakmile žena začne přicházet na tyto své „optimální schopnosti“ a optimální časy, věci se začnou až magicky zjednodušovat. Pak je jen třeba postupnou praxí nacházet vnitřní důvěru a jistotu, že když něco odložím na další fázi, protože ta bude pro danou činnost vhodnější, přinese to svoje ovoce v podobě efektivního a excelentního výkonu a výsledku.

No a tak to zkouším žít. A dost mě to baví.

Autor – Dana-Sofie Šlancarová 



Tip na čtení:

Eľ Tat – Karma ženy – Ruská autorka napsala dvoudílnou knihu o životní úloze mužů a žen. Tento díl se zabývá ženskými i mužskými archetypy na základě egyptských bohyň a bohů. Každý archetyp je podrobně popsán v různých životních rolích a stadiích vývoje. Dozvíme se, jak poznáme jednotlivé typy lidí podle tohoto vzoru, a naučíme se lépo rozumět sobě i druhým.


Súvisiace články:


(Prečítané 4 001 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.