google27eaa3905ca3fee3.html

1280px-Old_CoupleJe krásné, když se najdou dva lidé, kteří k sobě patří, vzájemně se doplňují a společně zvládají plavbu životem ve vodách mírných i přes jezy. Je příjemné vidět v parku dva bělovlasé staroušky, v jedné ruce hůl, ve druhé ruku partnera. Já jich moc nepotkávám. V naší společnosti je paradoxně zaměňována délka společného soužití za jeho kvalitu, jako by se řídila heslem „vyděržaj, pianěr!“. Vztahy, které překonají několik desetiletí, jsou obecně považovány za pevné a ty „správné“ a mnoho rodin, zvláště za doby minulého režimu (mám však zato, že jde spíše o důsledky „křesťanské morálky“, které se ze setrvačnosti táhnou po dlouhá léta), investovalo spousty peněz i energie do předstírání, že vše je v nejlepším pořádku, nejen před dětmi a okolím, avšak mnohdy a zejména i před sebou. Vztah, jakkoliv nefunkční či přímo patologický (jako je soužití s alkoholikem, domácím násilníkem, duševně nemocnou osobou) bylo nutno za každou cenu udržet ať už kvůli „co by tomu řekli lidi, že jsem ho opustila, když na tom byl tak špatně“, nebo „kvůli dětem“ a často si ženy (protože většinou jde o ženy, které „trpí“ toto chování) samy připadaly jako „světice“, což jim okolí k jejich potěše mnohdy říkalo.

I já sama pocházím z podobného manželství. Mojí mamince bylo 19, když otěhotněla s ženatým mužem, který se rozvedl, opustil svou dvouletou dceru a vzal si ji. Happy end? Ne. Narození nechtěného dítěte, vlastní nedospělost a závislost na rodičích, otcova duševní nemoc a jeho nevěry. Vydrželi spolu 29 let, kdy maminka zemřela na rakovinu. Navenek vše v pořádku, jsem „dívka z dobré rodiny“. V současné době ke mně přicházejí zejména klienti ve věku od 30 – 40 let, tedy potomci těchto „soudržných“ manželství. Společným jmenovatelem většiny z nich je neznalost vlastní ceny, hluboká citová poranění a potlačování emocí, deprese, racionalizace, neschopnost prožívat city, stud za negativní emoce, „popelkování“.

Při jedněch rodinných konstelacích (viz výše), kterých jsem se účastnila jako „pomocník“, jsem byla požádána, abych představovala dvouletou vnučku v rodině, jejímž největším „strašákem a vyvrhelem“ byl dědeček. Jeho bývalá žena si tuto konstelaci nechávala postavit, aby získala náhled na celou situaci, protože vztahy v celé rodině byly velmi neutěšené. Dědeček byl ukázkový tyran, pohrobek hluboce zraněný nepřítomností otce, který zahynul ve válce. Nikdy se toto citové zranění nepokoušel léčit, a tak si své frustrace vybíjel na okolí. Na své ženě provozoval domácí násilí, pil. Kamenné srdce, kterým nepohnulo nic. Jeho žena mu toto chování trpěla téměř 40 let. Jaký byl vliv na zbytek rodiny? Jediná dcera měla potíže s navázáním partnerského vztahu, bála se mužů a když už se jí to podařilo, snažila se svou dvouletou dceru od jejího otce (který s ní byl na rodičovské dovolené a upřímně ji miloval) izolovat, shazovala jej před ní a intrikovala proti němu. Svůj vlastní strach z otce a své nepříjemné zážitky promítala do svého partnera, a tím bránila dceři v tom, aby sama prožívala mužské energie zdravým způsobem. Dělala ze svého partnera „bubáka“, jakým byl pro ni její vlastní otec. Velmi zajímavé bylo, jak prožívala situaci tato dvouletá dcerka. Všichni rodinní příslušníci jí připadali „nějací divní a cizí“. Necítila k nim prakticky nic, a to ani ke svému otci, který se o ni vzorně staral a miloval ji.

Bála se matky, aby ji neodsoudila a nepřišla tak o její náklonnost, že má otce ráda, a tak raději zaujala dvojaký postoj. Když byla s otcem sama, hráli si a bylo vše v pořádku, jakmile se však matka vrátila z práce, začala otce odstrkovat, aby se matce zavděčila! Zato vůči babičce cítila takřka odpor a velký vztek, že si nechala tolik let ubližovat, nevzepřela se a nezachránila tak její matku. Holčička se zlobila, že se nesměla stýkat s dědou (rodinným tyranem) a cítila, že je o něco ochuzena. Představovala si ho jako plastovou figurku tyrannosaura rexe! a byla na něj velice zvědavá. Protože však byl v rodině tabu, dosud ho ještě neviděla. Často stačí se jen podívat na to, čeho se obáváme či po čem toužíme, abychom si mohli obrázek udělat sami.

Pokud bychom tuto situaci shrnuli, holčička se nezlobila na agresora, ale na oběť – babičku. Babička tím, že si léta nechala agresivní a nedůstojné chování svého zraněného muže líbit, vlastně stáhla do stejné situace i svou dceru, která sice obětí otcova násilí nebyla přímo, ale rodinný vzorec uplatňovala na základě své solidarity s matkou a její rolí oběti tím, že se snažila svého partnera očerňovat (pod vlivem strachu, který pociťovala vůči mužům obecně na základě prožitých příkoří ze soužití se svým agresivním otcem) a hodlala ho předat dále i své dceři. Pro vnučku však byla babička viníkem, který nechtěl vzít zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou a nechal se 40 let ovládat agresorem. A řeklo by se: rubínová svatba, 40 let spolu, to ale musí být láska…

Text je z knihy:

143834-laska-neni-rizek_1448016569_mediumPetra Halamíčková – Láska není řízek

Česká autorka – psychoterapeutka na základe svojej bohatej praxe s múdrosťou aj humorom rozpráva o rodinných a partnerských vzťahoch.

V prvej časti, venovanej rodičovstvu, sa zameriava najmä na chyby, ktorých sa pri výchove svojich ratolestí dopúšťame a ktoré nás žiaľ vedia aj v dospelosti deformovať. Druhá časť rozoberá vzťahy medzi mužmi a ženami. Tu sa odhaľujú mylné predstavy o láske a partnerstve, riešia sa nezdravé formy vzťahov, rozchody a rozvody.
Prínosom knihy je podrobný rozbor konkrétnych situácií a dobré rady, ako v nich postupovať, aká reakcia naopak nie je dobrá a podobne. Analýza nezdravých modelov správania a typov osobností vysvetľuje príčiny ťažkostí a naznačuje východiská.

Ukážka: Další situací je, když „neřešitel“ dostane návrh, jak krizovou situaci zvládnout, je to v jeho silách a schopnostech, zdánlivě souhlasí, ale vnitřně se s návodem neztotožňuje, takže ho nerealizuje. Říkám takovým lidem „neřešitel“. Návod totiž obsahuje něco, čeho by se neřešitel musel vzdát, nebo by musel udělat nějakou změnu ve svém životě, snažit se, spolupodílet se… Neřešitel se zdánlivě přizpůsobí, například někam zajde, ale dotyčného odborníka posléze pohaní, aby se vyvlékl ze své odpovědnosti, nebo se vymluví na jinou příčinu. Pro okolí je tento přístup velmi frustrující a i ti nejlepší přátelé to po čase vzdají, protože nevidí žádný posun často po dobu několika let.

Pôvodná cena: 14.20 EUR, Naša cena: 12.78 EUR, Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 1.42 EUR


Súvisiace články:


 

(Prečítané 323 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.