google27eaa3905ca3fee3.html

Cesta srdce je krásná, ale nebezpečná. Cesta rozumu je obyčejná, ale bezpečná. Muž si zvolil nejbezpečnější a nejkratší cestu životem. Žena si zvolila nejkrásnější, ale nejhornatější, nebezpečnou cestu emocí, sentimentu a nálad. A protože až dosud světu vládnou muži, ženy nesmírně trpí. Žena se nedokázala zařadit do společnosti, kterou vytvořil muž, protože je vytvořen podle rozumu a logiky. Žena chce svět srdce a ve společnosti vytvořené mužem není pro srdce místo. Muž se musí naučit více srdečnosti, protože rozum celé lidstvo vede vstříc globální sebevraždě. Rozum zničil harmonii přírody, ekologii. Rozum vytvořil krásné stroje, ale zničil krásné lidství. Všude je potřeba trochu více srdce. Pokud je mi známo, kratší cesta k vašemu nejniternějšímu bytí vede ze srdce, ne z rozumu. Rozum je zkratka, pokud máte namířeno ven, ze srdce vede velmi dlouhá cesta. Pokud směřujete dovnitř, celá situace se převrátí: srdce je zkratka k bytí, z rozumu vede cesta nejdelší, jakou si dokážete představit. Proto jsem zcela pro lásku*, protože z lásky je velmi jednoduché zavést vás k meditaci, zavést vás k věčnosti života, zavést vás k vaší božskosti; z hlavy je to velmi obtížné. Nejdříve musíte sestoupit do srdce a teprve potom se můžete vydat směrem k bytí. Můj důraz na lásku má zcela duchovní opodstatnění. Ze srdce se žena může okamžitě přesunout… a muž se může do srdce přesunout bez jakýchkoli obtíží. Dostal jen špatný výcvik; je to jen špatné naprogramování. Bylo mu řečeno, aby byl tvrdý, silný, mužný, všechny ty nesmysly. Žádný muž nebrečí a nenechá svůj smutek ani svou radost vyplavit skrze slzy, protože mu bylo řečeno, že slzy jsou pro ženy, jsou holčičí. Muži nikdy nepláčou a nevzlykají. Ale jaký mají slzy význam? Jsou potřebné! Jsou nesmírně důležitým nástrojem jazyka. Jsou okamžiky, kdy nemůžete nic říct, ale můžete to projevit slzami. Jste možná tak naplněni radostí, že se vám do očí nahrnou slzy. Slzy jsou vždycky symbolem přetékajícího zážitku. Jste možná tak smutní, že to slovy neobsáhnete; slzy vám pomohou. Je to jeden z důvodů, proč se ženy nezblázní tak často jako muži, protože dokážou plakat v jakémkoli okamžiku a všeho se zbavit; dočasně mohou zešílet každý den. Muž všechno akumuluje a pak jednoho dne exploduje – ve velkém! Ženy se zblázní vždycky jen v malém měřítku – a to je moudřejší způsob, dokončit to každý den. Proč něco shromažďovat? Muži páchají sebevraždy častěji než ženy. Je to trochu zvláštní; ženy o sebevraždě hovoří častěji než muži, ale ne tak často to udělají. Muži o sebevraždě téměř nikdy nemluví, ale spáchají ji častěji, téměř dvakrát častěji než ženy. Muž všechno potlačuje, ukazuje svou jistotu, ale ta je falešná. Ovšem všechno má své meze; dostane se do bodu, kdy už to nedokáže udržet a všechno se rozpadne. Muži se musí naučit více srdečnosti, protože ze srdce se otevírá cesta k bytí. Srdce nemůžete obejít. Žena je v lepší pozici; může jít ze srdce přímo k bytí. Ale namísto toho, aby si muž uvědomil tuto nesmírnou kvalitu v ženě, odsuzoval ji. Snad pro to existuje důvod; možná v ženě vnímal nějakou nadřazenost, nadřazenost v lásce. Žádná logika se nedostane výš než láska a žádný rozum není výš než srdce. Ale rozum dokáže zabíjet, být velmi násilný, a tak se rozum choval celá staletí. Muži ženy bili, utlačovali, odsuzovali. A následkem toho muži nedokázali pozvednout své vědomí. Mohli se také naučit umění, jak postoupit výš; mohli jít také po stejné stezce. Proto vždycky říkám, že osvobození ženy je zároveň osvobozením muže. Je to dokonce více osvobození muže než ženy. Ano, ženy mají více lásky… ale měly by si také uvědomit druhou stranu mince. Mužský způsob myšlení je logický a ženský způsob myšlení je nelogický; to je nebezpečné, je to jen omyl, který může být napraven.

Proto je cesta srdce krásná, ale nebezpečná. Druhou stranou lásky je nenávist; druhou stranou lásky je žárlivost. Proto když se žena nechá lapit v nenávisti a žárlivosti, všechny krása lásky zemře a v rukách jí zůstane jen jed. Otráví sebe a otráví všechny kolem. Pokud člověk miluje, musí si dávat dobrý pozor, aby nespadl do příkopu nenávisti, který je velmi blízko. Každý vrchol lásky je velmi blízko temnému údolí nenávisti; je obklopen nenávistí, do které můžete velmi snadno upadnout. Snad z tohoto důvodu se mnoho žen rozhodlo nemilovat. Snad to je důvod, proč se muži rozhodli žít v hlavě a zcela zapomenout na srdce… protože srdce je velmi citlivé. Je velmi zranitelné; jeho nálady se mění jako počasí. Ten, kdo se chce skutečně naučit umění milovat, musí na to všechno pamatovat a musí lásku ochránit před pádem do všech těch příkopů nenávisti a žárlivosti. Jinak bude přechod do bytí nemožný – dokonce ještě více nemožný než z hlavy. Žena se musí vzdát žárlivosti, musí se vzdát nenávisti. Muž se musí vzdát logiky a musí být trochu láskyplnější. Může užívat logiku; je praktická. Ve vědecké práci je užitečná, ale ne v lidských vztazích. Muž si musí dávat pozor, aby se logika nestala jeho jedinou cestou, ale byla jen nástrojem, který využívá a dokáže odložit. Žena si musí dávat pozor, aby neupadla do nenávisti, žárlivosti a hněvu, protože by zničily její nejdrahocennější klenot lásky. A oba se musí ponořit hlouběji do lásky. Čím hlouběji se ponoří, tím blíže se dostanou k bytí. Bytí není moc daleko. Je nejhlubší součástí lásky, lásky, která je zcela čistá, bezpodmínečná. Láska, která je zcela živá, pozorná a vědomá, se ihned stane ohromnou revolucí; otevře dveře do nejniternější svatyně bytí. A pokud dosáhnete samotného centra, znamená to, že získáte všechno, co může život nabídnout: veškerou vůni, veškerou krásu, veškerou radost, veškeré požehnání.

 

Z knihy – OSHO – O emocích

 

 

 

.

.

(Prečítané 1 974 krát, 1 dnes)

Comments are closed.