Výběr jídla pomocí smyslů

Není pochyb o tom, že nezáleží na tom, kdo jste nebo jaké máte vzdělání, protože stejně silné spojení mají se svým jídlem stipendista v Oxfordu i kopáč. Taková spojení nemají nic společného s logikou a zahrnují nejběžnější způsoby, s jejichž pomocí si lidé jídlo volí. Fyzické vlastnosti jídla (jak jídlo vypadá, chutná, voní a jaké je na dotek, zda je studené, nebo horké; křupavé, nebo sypké) mají obrovský vliv na váš vztah k němu i na to, jak na vás působí. Obvykle mluvíme pouze o chuti, ale ta je sama o sobě jenom malou částí fascinujících smyslových svazků s jídlem (čich má fyziologicky dokonce ještě větší podíl na tom, jak jídlo vnímáme). Při výběru se jen zřídka opíráme pouze o chuť – při rozhodování o tom, zda daný pokrm máme, nebo nemáme rádi, nejčastěji přihlížíme i k dalším rysům jídla, jako je například jeho struktura. Stejně, jako je tomu i v případě otisků prstů, jsou naprosto jedinečné a specifické také vaše smyslové preference. Každý člověk má zálibu v jídle s odlišnou chutí, strukturou, teplotou a barvou. Dále uvádím některé z mnoha odstínů variant, které náš výběr jídla ovlivňují:
•  Chuť: sladká, kyselá, hořká, ostrá nebo slaná
•  Struktura: vlhká, vodnatá a lepkavá, tvrdá a suchá, chřupavá, měkká a poddajná, hutná a tuhá, pórovitá a křehká, mastná, mazlavá, kašovitá a tak dále
•  Teplota: studená, teplá, horká nebo o pokojové teplotě
•  Barva: světlá, tmavá, pastelová a konkrétní barvy – červená, bílá, žlutá a tak dále

Tyto faktory představují hmotné kvality jídla – ale strava nás může ovlivňovat i emocionálně, protože energeticky působí na naši vitalitu,
náladu a pocity.

•  Měkká a krémová jídla: pudink, některé druhy ovoce a ovesná kaše jsou často spojovány s malými dětmi a staršími osobami. Těmto jídlům dáváte přednost, protože tak možná podporujete něžné, dětsky nevinné kvality nebo pasivní, dobráckou povahu.
•  Tvrdá a křupavá jídla: suchary, opékaný nebo tvrdý chleba a některé typy sušenek se často spojují s hněvem, strachem, podrážděností nebo frustrací. Pro jejich konzumaci je třeba vyvinout určité úsilí (razanci), a proto můžete při jejich konzumaci slyšet křoupání.
•  Hutná a tuhá jídla: velký lahůdkový sendvič, vydatné porce dušené směsi masa se zeleninou nebo arašídové máslo na sytém celozrnném chlebě jsou často spojovány s otálením, odpočíváním, nečinností nebo udržováním současného stavu a celkovým nedostatkem motivace.
•  Křehká jídla: syrová zelenina, saláty, některé druhy syrového ovoce, brambůrky nebo popcorn často souvisejí s nedostatkem sebeovládání, se spontánním emocionálním vyjádřením nebo se mohou týkat svěžesti, zábavy a radostné energie.

Existuje jen několik možností, jak si zvolit stravu na základě struktury, ale sama konzistence se pouze zřídka využívá samostatně. Obvykle se spojuje s konkrétní chutí, barvou nebo teplotou. Například osoba, která se rozhodla pro mléčnou čokoládu, touží po sladké chuti a také po její jemné konzistenci. Člověk, jenž má rád bramborové a kukuřičné lupínky, touží po slané chuti, a navíc po křupavé struktuře jídla. Chléb s arašídovým máslem upřednostňuje ten, kdo touží po sladké chuti a hutné a tuhé struktuře. Jiná osoba má ráda naloženou zeleninu, protože má kyselou chuť a lehkou a křupavou strukturu. Pokud člověk chce obyčejné kukuřičné lupínky, vypovídá to o něm něco jiného než o člověku, který upřednostňuje kukuřičné lupínky s guacamole a salsou. Osoba, jež většinou jí studené jídlo, které vytáhne přímo z ledničky, vědomě nebo nevědomě emočně podporuje svou chladnou povahu a je pravděpodobné, že trpí zažívacími potížemi. Oproti tomu osoba, jež si dá na čas a jídlo si ohřeje, má lepší trávení. Vidíte, kolik jste toho o sobě už zjistili jen z těchto pár odstavců? Následuje několik dalších příkladů:
• Pokud si k jídlu pravidelně vybíráte hořká jídla, možná pomocí nich rozvíjíte zahořklost své povahy.
• Tvrdá a suchá jídla mohou přispět k tvrdému a odměřenému charakteru.
• Možná pokládáte za neodolatelná (nebo jste na ně navyklí) především hutná, lepkavá jídla, protože podporují otálení, nečinnost, již nejste připraveni opustit (nebo si neuvědomujete, že už k tomu připraveni jste).

Někteří lidé si myslí, že nemají rádi určité jídlo, i když ho ve skutečnosti nikdy nezkusili. Je to běžné u dětí; dospělí často trvají na tom, že takové chování není rozumné – přesto takto my dospělí jednáme častěji, než si uvědomujeme! Ve skutečnosti k tomu existuje opravdu dobrý důvod. Tento druh nechuti může být založený na určité kvalitě jídla, ať už jde o vzhled, strukturu, teplotu, barvu nebo jakékoli další fyzické spojení. Lidé třeba nemají racionální důvod, proč určité jídlo nekonzumují, ale možná je to proto, že u sebe nechtějí uplatnit určitou kvalitu. Nechuť ke konkrétnímu jídlu může často skončit, pokud se jídlo připraví takovým způsobem, aby se změnila jedna nebo více jeho kvalit. Dobrým příkladem je ovesná kaše – samotná je nudná, pasivní, mazlavá a nevýrazná, ale přidejte do ní opražené mandle, rozinky, trochu čerstvé smetany a nějaké přírodní sladidlo a získáte docela chutné jídlo se škálou chutí, konzistencí a energie. Takto se nejen výrazně zvýší nutriční hodnota ovesné kaše, ale také se z ní vytvoří jídlo, jež stojí za to konzumovat. A co listová zelenina, s níž mnozí z nás mají problémy: hlávková kapusta, kadeřavá kapusta nebo pampeliškový salát? Máme je vařit v páře? Dát vařit do vody? Ne! Pokud bude tento typ stravy takto upravený, nikdo ho nebude jíst a žádný inteligentní člověk s kladným vztahem k jídlu je ani neochutná. Není se čemu divit, že tato vysoce nutriční jídla jí jen málo lidí. Avšak obraťte se na někoho, kdo vyrostl na úplném jihu Spojených států, nebo na toho, kdo má tuto stravu ve svém jídelníčku po generace, a zeptejte se ho, jak uvařit kapustu. Ukáže vám, jak si tuto chuťově mdlou listovou zeleninu vychutnat a mít z ní užitek.

Výběr barvy
Barva jídla nás velice ovlivňuje – světlo vytváří barvy, a značně tak přispívá k náladě a jednotlivým rysům naší povahy. Světlo sloužíjako potrava pro fotosyntetickou rostlinnou říši, a proto je barva jídla nejpřímočařejší cestou, jak vám může strava „říkat“, jaké má přednosti a povahu. Existuje šest základních barev, od nichž se odvozují ostatní:
•  teplé barvy: žlutá, oranžová a červená
•  studené barvy: zelená, modrá a fialová
Každá z teplých barev obsahuje komplementární chladnější barvu a naopak. Komplementární jsou například červená a zelená nebo žlutá a oranžová/modrá. Pokud jsou tyto dvojice barev umístěny vedle sebe, barvy způsobí, že se jejich doplněk zdá být jasnější (to znamená, že si navzájem zvyšují celkovou energii). Člověk možná má nebo nemá rád určité jídlo kvůli asociaci, již barva symbolizuje.

Například:
•  Červená jídla (rajčata, červené paprika, polosyrové hovězí, jeh-něčí a červená jablka) se spojují se silou, smyslností, obranou, prudkostí a zanícením.
•  Zelené jídlo (zelená listová zelenina, fazol obecný, zelené pa-priky) se často pojí s rozvážností, otevřeností, nezávislostí a spontánností.
•  Hnědé jídlo (houby, pšeničný chléb, čokoláda) má tendenci vy-značovat se přízemností, bezpečím, pohodlím, nudou a mírností.
•  Černé jídlo (některé druhy fazolí a mořských řas, připálené nebo grilované jídlo) má spojitost s úzkostí a depresí, ale zároveň i se ctihodností, silou a mocí.

Kreativní šéfkuchaři vytvářejí vyvážená barevná schémata, aby získali přitažlivá a uspokojivá jídla. Nejvíce energie dodá strava, která obsahuje směs jídla s teplou i chladnou barvou. Jídlo s vyšší teplotou se kloní k tmavším, teplejším barvám a jídlo s nižší teplotou inklinuje ke světlejším, chladnějším barvám.
Rozmanitost barev dodává jídlu široké spektrum energie a výsledkem může být pocit silného fyzického i emocionálního uspokojení.
Dalším příkladem smyslového výběru je tvar jídla; dvěma základními tvary, od nichž se odvozují ostatní, jsou krychlea koule.
• Jídla, která jsou kulatá a hladká, vyjadřují kvality, jako je smyslnost, přitažlivost, pohodlí, klid a uspokojení.
•  Čtvercová, drsná jídla nebo jídla se zvláštním tvarem se týkají zvědavosti, neklidu, výzvy, vzrušení nebo nechuti.

Před několika lety jsem navštívil skvělý večírek, kde se naší hostitelky (vynikající šéfkuchařky a pekařky) jeden z hostů zeptal, proč peče jenom kulaté koláče, a ne čtvercové nebo obdélníkové. Bez váhání odpověděla: „Zjistila jsem, že kulaté koláče vyvolávají pocit harmonie.“
Uvedl jsem pouze několik příkladů z mnoha variant smyslových rysů jídla, ale bylo by snadné naplnit jejich popisem celý svazek – nejlepším způsobem, jak tyto další varianty zjistit, je však zkoušet jídla s otevřenou myslí.

*

Text je úryvkem z knihy:

Steve Gagné – Energetika jídla – Jak nás ovlivňuje to co jíme – Komplexní, snadno pochopitelný a velmi důležitý výklad duchovní stránky potravy, kterou přijímáme. Kniha popisuje kvalitu energie a „duše“ ve veškerém jídle. Autor ukazuje, jak naše spojení s potravou oživit a dát do pořádku naši fyzickou i duševní nerovnováhu, a ve svém textu uvádí obsáhlý seznam potravin i jejich vlastností; vysvětluje, jak nás každé jídlo ovlivňuje na nejhlubší duševní a duchovní úrovni. Ukazuje, jak se stravovat, abychom přijímali různé kvality a poskytovali vhodnou výživu tělu i duši.

Pôvodná cena: 15.20 EUR Naša cena: 10.64 EUR Zľava: 30.00 % Ušetríte: 4.56 EUR

*