google27eaa3905ca3fee3.html

Astigmatici se mohou čas od času v duchu ptát: „Co teď skutečně chci? Co nyní doopravdy cítím? Co je pro mě nejlepší? Co pro mě je reálné? Jestliže přestanu chtít být tím, kým nejsem, kým budu? Jestliže přestanu žít podle představ ostatních lidí, kým budu? Jestliže přestanu předstírat, že jsem osobou, kterou jsem doposud hrál, co budu dělat jinak?“

Možná mají pocit, že to, kým skutečně jsou, by v prostředí, kde se nacházejí, nebylo přijato. V tom případě je prvořadým úkolem zjistit, zda je ten pocit opodstatněný, a to tak, že dotyčný se s rolí rozloučí a prostě bude sám sebou. Buď zjistí, že se jednalo o mylný vjem a jeho role vůbec nebyla nutná, nebo se ukáže, že ten pocit byl oprávněný. Za dané situace se může rozhodnout, že se přestěhuje do jiného prostředí, kde bude moci být sám sebou a kde jej tak budou přijímat. Tak či onak, výsledek povede k větší pohodě pro bytost, jíž skutečně je. Ve společnosti je místo pro každého z nás.

Pokud si dopřejeme být skuteční, je tu místo, kam všichni patříme, kde jsme přijímaní a oceňovaní pro to, kým jsme. Nemusíme předstírat, že nevidíme, co je pro nás to pravé. Všichni si můžeme dopřát být tím, kým doopravdy jsme, být čím dál víc reální. Kdokoli, kdo je odhodlán a ochoten změnit vjemy a skutečnosti, které je provázejí, může změnit svůj pohled na svět, a to jak doslova, tak obrazně. Posléze se může vrátit k přirozenému stavu jasného a ostrého zraku.

Lidé, u nichž se projevil astigmatismus, pociťují nejistotu v potřebách či citech podle toho, zda je postiženo levé, pravé či obě oči. Jejich bublina je překroucená. Z metafyzického hlediska představuje pravé oko (oko vůle) to, že jasně víme, co chceme, zatímco levé oko (oko ducha) představuje to, že jasně víme, co cítíme (u leváků platí uvedené obráceně). Astigmatik ví nebo cítí, co je pro něj to pravé, jenže to nevhodně uváží a poté to změní. Posléze tedy věří předstírané změně, aniž by již přesně věděl, co to vlastně skutečně chtěl či cítil v první chvíli. Zaměřuje se spíše na to, co by měl chtít nebo cítit, než na to, co je pro něj správné. Ve výsledku se dostavuje pocit zmatení, kým vlastně je. Kým by se stal, kdyby přestal předstírat, že je tím, kým není?

Astigmatismus se může pojit jak s krátkozrakostí, tak s dalekozrakostí. Popsané osobnostní rysy samozřejmě zrakovými poruchami provázeny být nemusí, nicméně u osob s poškozeným zrakem jsou tyto rysy zvláště silné. Krátkozrakost znamená, že lépe vidíme věci nablízku. Dalekozrakost znamená, že lépe vidíme věci vzdálené. Zatímco ve vzácných případech může být jedno oko krátkozraké a druhé dalekozraké, u téhož oka oba stavy nastat nemohou. Jestliže někdo nevidí dobře ani na blízko, ani na dálku, pak se jedná o rigiditu akomodačního mechanismu, což odráží rigiditu vědomí. Relaxační techniky a cvičení mohou pružnost oka obnovit. Následně si pak dotyčný uvědomí, že větší pružnosti nabyl také v mentální sféře. Jsme bytosti energetické, přičemž energii určujeme směr svým vědomím. Především však máme schopnost zvolit v každé situaci směr jejího toku. Můžeme se rozhodnout, že už nás nebudou ovlivňovat minulé vzorce. Můžeme změnit vjemy, o nichž víme, že nejsou přesné či optimální, a spíše než přes filtr, který zkresluje, můžeme chtít vidět věci takové, jaké opravdu jsou. Tok energie mezi vnitřkem a vnějškem bubliny lze změnit, a stejně tak lze změnit povahu samotné bubliny.

Pamatujte, že se jedná o filtr vnímání, jehož prostřednictvím sledujeme okolí. Ucpaný filtr nás činí náchylnými k určitým vzorcům jednání a vnímání. Funguje jako selektivní čočky, jež umožňují prostoupit pouze vjemům, jež se shodují se základními názory, které jsme povolili či na něž jsme přistoupili, zatímco všechny ostatní ignorujeme nebo je ani nezvažujeme. Jelikož jednáme na základě informací, které k nám proniknou, máme tendenci reagovat na své okolí stále stejně. Přesto selektivita čoček problémem není – uvolnit se musí zkreslování emocionálního filtru. Máme-li jasno a jsme vyrovnaní, je jasná také naše bublina, a stejně tak i naše jednání. Procházíme- li silnou emocí, nejsme vyrovnaní a ani bublina není jasná, neboť ji překrucují emocionální proudy. Jestliže tyto emocionální proudy bublinu pokřiví, vypadají nastalé situace jinak, a proto na ně jinak reagujeme. Často si uvědomujeme, že náš pohled byl zkreslený, někdy dokonce už v okamžiku dění. Jestliže je silná emoce zlosti, strachu, zmatku a podobně potlačena, což bývá případem lidí s poškozeným zrakem, bublina se také pokřiví, ovšem člověk si toto zkreslení neuvědomuje. S pokřiveným pohledem se ztotožňuje a věří, že v něm spatřuje pravdu a to, kým doopravdy je. Vlastně není tím, kým je, ale jen tím, kým jako by byl při funkčním zkreslení. Přitom zkreslující aspekt čoček a jejich vnímání dokáže odbourat, a může se tak vrátit k vlastnímu jasnému Já.

 

Text z knihy:

Martin Brofman – Jak si zlepšit vidění

Autor je presvedčený, že zmenou myslenia sa dá dosiahnuť veľmi veľa – napríklad aj si zlepšiť zrak. Rozoberá myslenie, postoje a duševný stav človeka, ktorý nevidí dobre. Vysvetlenie zaujímavých súvislostí a v náväznosti na to množstvo dobrých rád určite povzbudí a inšpiruje každého, kto má aspoň trošku otvorenú myseľ.

Zrak, pohľad, videnie – to má predsa aj symbolický význam. To, ako sa na veci dívame v obraznom zmysle, určite súvisí s naším fyzickým zrakom. A práve skúmaním týchto súvislostí je táto kniha jedinečná.

Samozrejme, nechýba tu ani anatomický rozbor oka a príslušné dôležité vysvetlenia či poznatky.
Hlavne tu však nájdete veľa konkrétnych, praktických a jasných inštrukcií, cvičení a návodov, ktoré vám pomôžu reálne si zlepšiť ak aj nie zrak, tak určite svoj pohľad na mnohé veci.

Pôvodná cena: 8.20 EUR, Naša cena: 7.38 EUR, Zľava: 10.00 %



Súvisiace články:


 

(Prečítané 1 267 krát, 1 dnes)

Comments are closed.