google27eaa3905ca3fee3.html

Je vám v blízkosti nějakého člověka špatně? Cítíte se slabí? Vyhýbáte se někomu, protože se s ním necítíte dobře? Pak z vás „cucá“ energii jako limonádu brčkem.

Nejspíš každý už se někdy setkal s tím, že mu někdo „saje krev“. Upír nemusí být člověk s nadměrně vyvinutými špičáky, co se živí lidskou krví. Mezi námi jsou upíři energetičtí. Jsou to lidé jako vy nebo já. Na první pohled je těžko rozeznáte. To, že jste se s upírem setkali si pamatujete, protože rozhovor s takovým člověkem vás stojí vaši energii.

Našimi největšími upírky bývají naše vlastní děti.Tahají z nás energii, proto se pak cítíme vycuclí a potřebujeme chvíli pro sebe, abychom si hladinu své energie opět doplnili. Děti si berou energii od dospělých, protože to jinak neumí. Od malička se učíme o energii bojovat, protože málokterá rodina je plně funkční a harmonická. Partneři, kteří se často hádají a neumí ustoupit, hádka která trvá dokud jeden „nekapituluje“ je v podstatě hádka o energii. Tuto hádku vyvolávají naše ega. Je to boj jednoho ega s druhým a kdo vyhraje, odnáší si energii a prohraný je „na dně“. Děti tento proces vnímají a vlastně se ho od nás automaticky učí. A když vyrostou, praktikují ho ve svých vztazích. Podle toho čí model se naučili jsou buď sami upíry nebo jejich oběťmi.

Děti jsou naše zrcadla, ukazují nám jací doopravdy jsme.

Vaším upírem může být partner, kolega, kamarád…Je to člověk, v jehož blízkosti se cítíme vyčerpaní, unavení. Časem si to začneme uvědomovat a snažíme se tomuto člověku vyhýbat. Tento člověk z nás energii může dostávat různým způsobem – třeba svým nešťastným životním příběhem. Vypráví nám o svém životě, o tom jak těžké to má, jaké nespravedlnosti se mu dějí a jak mu všichni ubližují. Vypadá jako oběť, jako někdo komu se dějí strašné věci.

Když někdo vysává nás, neznamená to, že i my nemůžeme vysávat někoho jiného…A jak to poznáme? Když jsme obětí upíra, cítíme to, uvědomujeme si unavenost, není nám to příjemné. Když jsme upíry, často si to neuvědomujeme. Poznáme to tak, že se s tím člověkem cítíme mnohem líp, jako by nás dobil energií. A ono to tak je.

Všechny lidi ve svém okolí si k sobě přitahujeme. Toto přitahování není vědomé. Vychází z našich karmických dluhů a z toho jak jsme naladěni. Kdo má u sebe upíra a vyhýbá se mu, může si být jist, že po čase se v jeho životě objeví jiný a s velkou pravděpodobností ještě horší upír.

karma

Karma

Abychom pochopili proč, je třeba pochopit, co je karma. Zjednodušeně si můžeme svou karmu představit jako žákovskou knížku, do které se zapisuje vše. To „dobré“ i to „zlé“. Zlé ve smyslu nedokonalé, chybující. Protože nic není zlé, nic není špatné. Vše se děje z nějaké příčiny.

Bát se karmy je to stejné jako bát se pětky. Pokud žák ve škole látku neumí, dostane pětku a ví, že se to potřebuje naučit.

Pokud si chce známku opravit, látku se naučí a až ji bude umět perfektně, dostane jedničku.

Naše karma zapisuje vše. To co umíme i to co se potřebujeme naučit.

Například pokud já odsoudím někoho, že je energetický upír, dostala jsem pětku. Neumím přijímat lidi takové jací jsou a do budoucna se to budu muset naučit. Můžu se zlobit na učitele, že mi dal pětku. To ale nic nezmění na tom, že se látku budu muset naučit, pokud nechci dostávat stále pětky.

Energetické upíry si k sobě také přitahujeme. Kdo je příliš slabý a nechá se využívat, je nucen naučit se udržovat svou energii na optimální míře. Potřebuje se naučit být v rovnováze. Takový člověk se může zlobit, že ho někdo vysává. To ale nezmění nic na tom, že dokud se nenaučí hlídat si energii, budou ho lidé stále vycucávat a on se na ně bude zlobit, bude je kritizovat, pomlouvat a bude si zapisovat další a další karmy. Nakonec se bude cítit jako oběť, bude se ptát „proč já, co jsem komu udělal?“ Někdy to není co jsme komu udělali, ale i to co jsme neudělali. Hlavně sami k sobě…

Submisivní typy lidí k sobě upíry opravdu přitahují. Proč je někdo dominantní a druhý submisivní? I toto si přinášíme z rodiny, učíme se od svých rodičů jejich životní postoje a názory, jejich způsob vyjadřování, přemýšlení, jejich způsob jednání s druhými lidmi. Žena, která je ušlápnutá, bojí se ozvat, dělá vše co jí manžel nakáže, snaží se ho nerozčílit stejně bude odměněna týráním – fyzickým, psychickým nebo obojím. Tento životní postoj si tato žena nese pravděpodobně od své matky, ta od své matky…Toto jsou naše rodové zátěže.

Stejně tak „tyran“, zlý muž, který si neváží dobré ženy. I on se naučil svému jednání v rodině, i on je odrazem svých rodičů. Jedná tak, jak se to naučil. Automaticky převzal model chování.

Ať už vás někdo vysává nebo jste upírkem vy – můžete to změnit. Ideálem totiž není ani jeden způsob. Člověk se má naučit svou energii udržovat v rovnováze, vydávat jen tolik, kolik je potřeba, přijímat z vesmíru, ne z jiných lidí. Toto vše se můžete naučit. Je k tomu potřebná jen jedna věc – vaše vůle to změnit.

Pro ty kdo se chtějí aktivně zapojit a dozvědět se víc sledujte kalendář akcí a seminářů. 

Přeji vám krásný den,

Jolana Dominguez, www.nova-cesta.com , fotografie: morguefile.com


Tip našej redakcie na knihu:

Alexandr Astrogor – Energetický vampyrismus – Kniha rozpráva o spoločenskom a zdravotnom jave v našom živote, ktorý sa nazýva energetický vampyrizmus. Pod týmto pojmom treba chápať také vzťahy medzi ľuďmi, pri ktorých prebieha energetické odoberanie životnej sily. Sú ľudia, ktorí nás naschvál provokujú tak dlho, až to nevydržíme a rozčúlime sa, pretože len tak nám môžu odobrať našu životnú silu. Autor tu formuluje filozofickú a psychologickú ideu tohto javu a poskytuje praktické rady, týkajúce sa prevencie, obrany a liečby tejto zákernej „choroby“. Uvádza aj príbehy zo života a rozoberá vampyrizmus v rodinách.

Úryvok: …Mohli byste jí dát svou lásku a radost, avšak ta neexistuje. Jste přitom jedinou záchranou jejího života a dle toho je třeba s vámi otřást a „odpálit“ vás. „Jednou,“ říká žena, „jsem nezareagovala na její hrubost. Tchýně upadla, leží u dveří a nehýbá se. Nechápu, k čemu došlo, co se stalo. Celá rodina se ji marně snažila vzkřísit. Sanitka ji odvezla do nemocnice a ona tam strávila dva měsíce.“ V téhle chvíli jsem vyslovil předpoklad, že pokud měla ještě jiného syna nebo dceru, tak po návratu z nemocnice musela odjet žít k někomu z nich a k rodině oné ženy se už nevrátila. „Ano,“ odpověděla žena. „Opravdu odjela žít k druhému synovi.“ „Takže,“ uzavřel jsem, „to jen dokazuje, že na každého jednou dojde. A až vyrostou děti, bude z nich babička vysávat sílu. S příbuznými se to dá vždy provést snadněji, i důvodů bývá víc než dost.“

Pôvodná cena: 5.90 EUR, Naša cena: 4.72 EUR, Zľava: 20.00 %, Ušetríte: 1.18 EUR


balance (1)


Súvisiace články:


 

(Prečítané 4 235 krát, 1 dnes)
 

14 Responses to Máte pocit, že vám někdo bere energii?

  1. To si snad děláte kozy, že? ☺ Pokud přebíráte podobné nesmysly z nekvalitních knih, pak nechápu, jak můžete pracovat jako terapeut a pomáhat lidem? ☻

    • Nevím pane Kaarle v jakých knihách o tomhle píšou, já nezprostředkovávám nic, k čemu bych osobně svým prožitkem nedošla. Chápu, že to vnímáte jinak, máte jiné zkušenosti a jiný úhel pohledu. Nevnucuju svou pravdu, jen ukazuju další možný úhel pohledu, který mnoho lidí nevnímá. To neznamená, že je jen tento úhel pohledu.

  2. Michaela Medlíková píše:

    Musím jen souhlasit.Energetičtí upíři vysají opravdu všechno.Nesouhlasím jen,že to jsou děti.Jsou lidé ,kteří se živí z konfliktů,neštěstí,nezdarů,sedí a v tichu se radují,nezasahují jen si nechají vyprávět nebo pozorují.Buď jim energii dáte nebo si ji vezmou,ale jsou to pozorovatelé a posluchači,nikdy neodchází,potřebují energii.Sami žádnou netvoří.

    • Michaelo problém v psaném projevu je ten, že používáme stejná slova, ale chápeme různé významy. Dítě bere energii, ale i umí dávat. Kdo má živé děti, tak ví, že stojí hodně energie. Po takovém dni je rodič rád, že jde dítě spát a on si může odpočinout a načerpat sílu. Tohle jsem měla na mysli.
      Odebírání energie může probíhat se svolením a bez svolení. U dětí tomu automaticky svolení dáváme, vnímáme je jako naši součást a nevadí nám, že si vezmou. U „cizích“ lidí už to propojení nevnímáme.

  3. Michaela Medlíková Je rozdíl mezi lidmi, kteří vás zneužívají a mezi lidmi, které považujete za energetické upíry. Ti druzí za to nemohou. Energii vám neberou v žádném případě. V normální mluvě se tomu říká frustrace a dělají to lidé sami sobě nezávisle na tom, na koho se snaží svalit vinu. Proto jsem psal o údivu nad terapeutickou praxí člověka, který nerozumí takovým banalitám. ☺

  4. Zuzana Petrová píše:

    Energetický upír je člověk, který chce dostat energii, ale nechce se hnout, chce jen dostávat- chce prostě jen být negativní, na vše si stěžovat a nadávat. EU rozhodně nejsou děti, je docela tragické, když tam dítě někdo zařadí. Pokud je někdo energeticky dole a druhý do něj investuje, tak se ten člověk dostává výš a výš a ten, co dává zároveň dostává, EU požaduje, druhý mu dává, ale protože ten člověk, který je dole se energeticky enzvedá, jsou vyčerpaní a dole na konci obá 🙂

    • Je to o volbě slov. Pokud někdo slovům energetický upír přiřadí negativní náboj, pak se mu nebude líbit spojení s dětmi. Pokud se na to slovní spojení podíváme jen jako pozorovatel, aniž bychom přidávali náboj pozitiva nebo negativa, otevírá se další úhel pohledu.

  5. Zuzana Petrová – Já to vidím jinak. Měl jsem kresličku, kterou jsem ani nepotřeboval, protože si vše nakreslím sám rychleji. Měla těžký život. Ta se dovedla jen podívat tak, že jste okamžitě dostala pocit, jako by vám náhle vymřela celá rodina. Přestěhoval jsem ji do archivu a bylo po problému. Tam nešlo dělat nic jiného, protože jsem byl o dvacet let mladší. Obvyklé společenské konvence bránily jí pomoci.

    Měl jsem spolužáka. Obrovský kreslířský talent. Ve škole vymýšlel na mě podrazy a nadávky. Měl jsem jiné starosti a byl jsem silnější, tak jsem si mohl dovolit ho ignorovat. Po létech jsem se s ním sešel na nějakém dlouhodobém školení. Byl permanentně nastartovaný na nadávání na poměry. Nemohl dlouhodobě najít práci. Zakázal jsem mu v mé přítomnosti nadávat nahlas a doporučil, aby nemluvil na pohovoru o svých negacích. Během týdne sehnal práci.
    Pak jsem ho potkával, když jsem chodil za umírajícím otcem do LDN. On byl plný negací a já byl v pohodě (v rámci možností). On zůstal na svém, ale na mne to nemá negativní vliv, protože jsem zaujal neutrální postoj k jeho negacím. Ostatní spolužáci ho nechtějí zvát na srazy, protože je prý energeticky vysává.
    Bez ohledu na jeho dřívější působení proti mně jsem ochoten mu kdykoliv pomoci. Mám jedinou podmínku: musí o pomoc požádat. Chci , aby aktivně projevil snahu o změnu. Pak moje pomoc nebude zmařena. Do té doby mě to netrápí.
    Každý jsme strůjcem svého osudu. ☺

  6. Zuzana Petrová píše:

    Ani bych neřekla, že to vidíme jinak 🙂

  7. Martina Dzamylacz píše:

    pravdive

  8. Jana Ludvigová píše:

    Dosť sa všetci mýlite. Dr.Rosinský by vám to vedel vysvetliť, ja len tak sprostredkovane. Sme energeticky autonómny, uzavretý systém, nemôžme len tak a už vôbec nie nevedome alebo nechtiac energiu dávať alebo dostávať. To čo človeka vyčerpa je vlastne energo-informačný odpad iného človeka, ktory si na seba nabali a potom si to vlečie ako zbytočné bremeno. Dobromyseľný a čestný človek zvykne mať aj zdravý a silný EI systém a teda cudzie nepotrebné porcie ho nijako nezrania ani nepoškodia. Neutrálna myseľ je tiež dobrá prevencia pred rozhadzovačmi odpadkov :o) .

  9. Anita Gozukara píše:

    Opravdový život svědectví o vyléčení rakoviny se konopí olejem http://www.ricksimpsonoilcurescancer.blogspot.de

  10. Saša píše:

    Dobrý deň… chcela by som sa poradiť…som v nemocnici..zapálila som si sviečku (červenú, keďže inú som nemala kde inde zohnať), kvoli osobe, z ktorej jednoducho nemám dobrý pocit, akoby mi brala energiu..i pri meditácii sa neviem poriadne uvolniť. Odišla som z izby a ked som sa vrátila, kukala na tú sviečku uštipačne na mňa prehovorila s otázkou: „Aké čary to tu vymýšlate s tou sviečkou..“ zasmiala som sa a znovu som odišla. O chvílu bol obed. Kamoška mi povedala, že moja zas druhá spolubývajúca zhasla tú sviečku, lebo že na ňu vypreskol vosk, čo mi nedávalo zmysel, kedže sviečka bola v miske na parapete. Došla som na izbu a miska i sviečka tam neboli..kukla som na balkon tam lopatka a metlička kukla som sa do koša a tam rozbitá miska…začala som hladať sviečku a nikde..napadlo ma sa pozrieť cez balkón dolu na trávu…prešiel mi mráz po chrbte.. mne sa to ako normálna reakcia nepozdáva..cítim na izbe takú ťažobu…tak neviem, čo by iné fungovalo…

  11. Pre Sašu. V tejto chvíli ma napadlo, že skúste sa obrátiť k Bohu o pomoc, o silu. Skúste sa, ak tak cítite, pomodliť aj za spolubývajúce.