google27eaa3905ca3fee3.html
Tak slyšel jsem: Stalo se to za hluboké polární noci. Uprostřed zmrzlé tundry se k sobě tisklo pět mamutů. Dohadovali se, jak asi vypadá člověk. Stále se nemohli shodnout, a tak tonuli v pochybnosti a v nejistotě. Konečně k nim v té tmě přišel bílý mamut. To všichni později svorně dosvědčili, spolu s tím, že nikdy předtím bílého mamuta neviděli. Bílý mamut je oslovil:

„Mamutové, poznal jsem, jak je to s lidmi.“

„Jak je to? Jak je to! Osviť naši mysl, rozptyl naši nevědomost.“

„Jsem učitel bohů i mamutů, ten, který poznal pravdu, dosáhl jí, zažil ji přímou a bezprostřední zkušeností.“

„Ale velký bílý mamute, vždyť je naprostá tma, jak ti to máme věřit?“

„Mamutové, toto není pravda zjevená, každý se o ní můžete sám přesvědčit, tou samou bezprostřední zkušeností!“

„Ukaž nám k ní alespoň spásnou stezku!“

„Vykročte vpřed do temnoty noci, mamutové, a sami poznejte, jak věci jsou. Sami sobě buďte světlem, sami sobě útočištěm.“

Mamuti váhali, zdráhali se, obavy a pochybnosti jim svazovaly jejich obrovské mamutí nohy. Konečně vykročil první, chvíli po něm se odkolébal druhý, až tam nakonec nezbyl žádný. Když se zase vrátili tam, odkud vyšli, pokývali choboty a jednomyslně si potvrdili:

„Putování je skončeno, doba ledová se naplnila. Vlastním prožitkem jsme poznali pravdu o lidech, pravdu holou jako čerstvě ohlodaná bříza. Pod vahou naší zkušenosti již neobstojí žádný klam: Lidé jsou dočista placatí.

Opět se k sobě s důvěrou schoulili, bez obav, co jim přinese polární den.

Autor: Petr Pavlík

Zdroj: http://www.lampa.cz/povidky/mamuti.html

936599_mamut-malba-pravek-umenie-kost-objav-nalez-vedci-archeologia-archeolog

(Prečítané 456 krát, 1 dnes)
Tagged with:
 

Comments are closed.