google27eaa3905ca3fee3.html

V tomto článku se podíváme na to, jak definice, které používáme v komunikaci, mohou změnit kvalitu našich vztahů a také náš život. Uvažovali jste někdy, co je příčinou nepochopení ve vztazích? Určitě řeknete, že: „Jsme každý jiný a každý člověk má své zájmy i priority.“ Nebo: „Nemůžeme se domluvit, protože každý chceme něco jiného.“ Tímhle způsobem přemýšlení dojdeme akorát k tomu, že jakmile ve vztahu vznikne nepochopení, automaticky vzniknou také problémy. A my tyto problémy začínáme řešit prostřednictvím našeho bioprocesoru, tzn. tím co je jeho obsahem. A co je vlastně jeho obsahem? Ve většině případů jsou to destruktivní programy, informační a komunikační odpad, plus nefungující přesvědčení a víry. Takový obsah bioprocesoru vylučuje možnost úspěšného řešení problémů v mezilidských vztazích.

Možná si řeknete, že přeháním, ale to že jsou „vztahy“ kvalitním producentem těžkých prožitků a zaujímají třetí místo na světovém žebříčku hned po válkách a přírodních katastrofách, to není přehnané?! Je mi jasné, že se topro mnohé stalo normou jejich každodenního života, nebo jednoduše suchou statistikou, na kterou už nikdo nereaguje. Tak jak dříve říkával Stalin: „Když umře jeden člověk, je to tragédie. Když umře sto tisíc lidí, je to statistika.“

Otázkou tedy zůstává: „Je možné zbavit se nepochopení ve vztazích, nebo jej alespoň maximálně omezit?“„Ano je to možné, pokud odstraníme příčinu!“

A příčina je velmi jednoduchá. Jsou to nesprávné definice pojmů, které používáme v každodenní komunikaci, a které automaticky vylučují úspěšné vzájemné pochopení. Ve své knize „Proč Vaše vztahy nefungují?“, jsem už napsal základní definice, které naopak přispívají k lepšímu pochopení ve vztazích.

Abyste všichni pochopili, o čem mluvím, dám vám malý úkol. Zkuste definovat takové pojmy, jako jsou: dobro, zlo, pravda, lež, hřích, láska. Tyto definicemusí být všem srozumitelné a hlavně nesmí vznikat různé varianty chápání.

Každý ví, že tyto pojmy mají obrovský význam v mezilidských vztazích, protože za nimi vždy stojí reálné činy. Člověk řekl „nepravdu“, člověk „zhřešil“, spáchal „zlý skutek“, přestal milovat jednoho člověka a začal milovat druhého apod. Právě naše vysvětlení těchto pojmů předurčuje to, jak se budeme chovat, reagovat, prožívat či vnímat to, co ostatní lidé říkají nebo dělají. Veškeré nebezpečí a zákeřnost nesprávných definic se skrývá v tom, že každý může vkládat v pojmy svůj a často pouze jemu srozumitelný význam. Ve výsledku se jakékoliv vzniknuvší nedorozumění vždy vysvětluje oblíbenou frází: „Každý má svou pravdu, pohled, názor atd.“ Ale tím se problém nevyřeší, naopak zachází ještě dále do slepé uličky. Z toho vyplývá, že absence správných definic, které používáme v každodenní komunikaci, je příčinou nedorozumění mezi lidmi a jako následek vzniká další mechanizmus na produkování komunikačního odpadu.

Jakékoliv definice, které v komunikaci používáme, proto musí být všem srozumitelné tak jako tabulka „WC“ na dveřích nebo dopravní značky na cestách. Všechny současné definice používané v komunikaci však fungují na principu dětské hry „pokažený telefon“ (obdobahry na „tichou poštu“, kde se mění význam po několika předáních – poznámka překladatele). Odtud také pramení všechna naše trápení.

Hlavním cílem mé psychotechnologie bylo tedy rozpracování funkčních definic, které jsou nejen srozumitelné všem, ale ve kterých už je také konstruktivní řešení. Nejdůležitějším ovšem zůstává to, že vylučují různé varianty chápání (nebo vkládání svého smyslu) a jako následek zlepšují vzájemné pochopení. Část z nich je napsaná v mé knize „Proč vaše vztahy nefungují?“. Při užívání těchto definic se vaše vztahy stanou průzračnými, srozumitelnými a lehce ovladatelnými. Uvedu konkrétní příklad – pravda a lež. Už jste si definovali tyto pojmy?

Není tajemstvím, kolik vzniká konfliktů a problémů s používáním těchto slov: „Ty jsi mi zase lhala.“, „Můžu alespoň jednou od tebe slyšet pravdu?!“, „Jsme připraveni za pravdu položit život!“, „Pravda zvítězí!“, „Věřte mi, já vám říkám čistou pravdu!“, „Přísahám, že budu mluvit pravdu a nic než pravdu.“, „Každý má svou pravdu.“ atd. Po přečtení tohoto článku se váš vztah ke zmíněným výrazům změní a možná je už nikdy v komunikaci nepoužijete. Proč? Posuďte sami…

Zde je několik příkladů, kde lidé obyčejně používají slovo pravda:

  1. U ženy vzniklo podezření, že jí její muž podvádí a jedna její přítelkyně o tom něco ví. A tak jí žena prosí: „Řekni mi celou pravdu, ať je jakkoliv nepříjemná, ale ať je to pravda…a tak dále.

V takovém případě o žádnou „pravdu“ nejde. Žena se může dozvědět pouze informaci o milostných pletkách svého muže.

2.  Manželský pár po konzultaci u psychoterapeuta. Muž povídá: „Pane doktore, teď znáte naši situaci, řekněte nám pravdu. Máme ještě šanci spravit náš vztah?“

V tomto případě je to podobné. Doktor jednoduše řekl svůj profesionální názor, závěr, předpoklad. To znamená, že dal manželskému páru určitou informaci.

V různých rozhovorech, hádkách, při ostré výměně názorů, v diskusi nebo ve sporu lidé vždy ozvučují svá mínění, názory, přesvědčení nebo verze toho co se stalo, přesvědčujíce toho druhého, že právě tak to bylo (nebo tak to je) a oni říkají jenom „čistou pravdu“. Teď je nám jasné, že – přesvědčení, názory, mínění, verze, fámy, víra apod. – jsou vždy pouze holou informací, doprovázenou různými emocemi, poskytovanou s určitým cílem.

To nás dovádí k pochopení toho, že reálně neexistuje ani pravda ani lež. Tyto slova nejsou nic jiného než emocionální přikrášlení nějaké konkrétní informace předložené ke zpracování. A jak je známo, kvalita zpracování získané informace je určena kvalitou našeho bioprocesoru. Pokud jste například nachytali dítě při tom, že vám lhalo a vy jste jej za to potrestali nebo začali poučovat, aby rodičům vždy říkalo pravdu – jste jednoduše psychologicky negramotný člověk. Dítě vám nezatajilo „pravdu“, ono vám prostě předložilo informaci ke zpracování a vaše úroveň zralosti a psychologické gramotnosti vám nedovolila adekvátně tuto informaci zpracovat. A za to má být potrestáno? Ve skutečnosti to byl test na kvalitu vašich vzájemných vztahů a toho, nakolik jste schopni pochopit proč to udělalo a proč vám dalo právě tuto informaci. Je to test na kvalitu vašeho bioprocesoru. Proto začněte od sebe, obviňovat dítě nepřipravené na Vaší tupost je to nejlehčí!

Konkrétní informace, která se nám nabízí a kterou přijímáme s emocionální omáčkou „pravdy“ nebo „lži“, nás dělá omezenými a emocionálně nevyrovnanými. Tento mechanizmus nás odnaučil konstruktivně analyzovat situaci, kvalitně zpracovávat získanou informaci a adekvátně na ní reagovat, nebo umět dobře skenovat člověka. Navíc tam kde zní slova pravda a lež, nikdy nechybí emoce ani napětí. A tak vzniká ještě jeden mechanizmus výroby komunikačního odpadu.

Všimněte si, že ve filmech o tajných službách, kontrarozvědce nebo KGB, nikdy neuslyšíte výrazy typu: „Naše operace „Omega“ ztroskotala, protože nám náš informátor, nebo jejich agent lhali.“ V těchto případech se jedná o informaci ke zpracování. Agenty učí rychle a účinně zpracovávat získané informace, správně skenovat lidi a gramotně hodnotit situaci. Přitom jsou v tomto systému dost velké sázky – život nebo smrt agenta. O státních zájmech nemluvě.

Když vám muž neříká „pravdu“, má důvod předkládat vám ke zpracování právě tuto informaci. Schopnost jí správně zpracovat je určena, jak už jsem řekl, kvalitou vašeho bioprocesoru. Často se lidé ptají: „A jaký je rozdíl mezi používáním slova pravda a lež, nebo informace ke zpracování?“ Odpovídám: „Obrovský a není to jenom hra slov.“

Pod slovy pravda a lež se předkládá nejen nějaká konkrétní informace s určitým cílem, ale co je důležitější, tyto výrazy nesou silný emocionálně-pocitový i energetický náboj. Samotné pronesení těchto slov při komunikaci je vždy přijímáno emocionálně.

Teď uvidíte celou nesmyslnost používání slova pravda v různých výrazech a frázích. Stačí slovo pravda nahradit mou definicí, která zní takto: „Pravda ani lež neexistují, existuje pouze informace ke zpracování.“ A kvalita zpracování informace je určena kvalitou bioprocesoru (tj. správnými definicemi pojmů, absencívirusů a destruktivních programů). Všechna přídavná jména používané se slovem pravda nejsou nic jiného než emocionálně-pocitový náboj, cílem kterého je zvýšení vážnosti předkládané informace. Tato vážnost a tento náboj lidem vypínají myšlení, vylučují jejich pochybnosti a nutíje uvěřit. To je celý mechanizmus. A teď čtěte.

Výrazy typu:

Skutečná pravda“, „Já ti říkám čistou pravdu! Tady je kříž!“ Překlad: „Zapomeň na všechny pochybnosti, uvěř mi a přijmi mou informaci.“ Skutečnost se považuje za nezměnitelnou. Spolu se slovem pravda se tak důležitost nabízené informace uměle zvyšuje.

Svatá pravda“. To znamená, že někdo udělal informaci svatou. Dal jí status svatosti. A to vás může donutit kleknout si na kolena a začít se modlit.

Duchovní pravda“. Informace z duchovního nebo náboženského prostředí. Tento výraz„zvyšuje“ vážnost informace a nutí člověka chovat se k ní s rozechvěním. Chceš se chvět – tak se chvěj!

Hořká pravda“. Informace pro psychicky a emocionálně nepřipraveného nebo duševně slabého člověka.Nepříjemné emoce od získané informace – to je to hořké.

Jsme připraveni umřít za pravdu!“ Překlad: „Jsou připraveni umřít za informaci ke zpracování. To je čistá emocionální manipulace.“ Nepleťte si s výrazem, kdy je člověk připraven umřít za ideu. Idea – to už jsou nějaké hodnoty (např. duchovní nebomateriální).

Za námi je pravda! My zvítězíme!“ (např. vystoupení lídra strany před volbami). To není nic jiného než informace (ve smyslu programu, PR a slibů) předkládaná lidem ke zpracování. Podává se s emocionální omáčkou jako přímé nařízení za koho hlasovat, vylučujíce všechny pochybnosti.

„Pravda zvítězí“. Překlad: „Informace ke zpracování zvítězí.“ Fráze vyvolává emocionální nadšení a krásně vás balamutí.

Nikdy mi neříkáš pravdu!“ Očividně má člověk své důvody, proč vám sdělit právě tuto informaci. Nadešel čas zamyslet se: „Proč se tak děje?“

Ty prostě nechceš slyšet pravdu!“ Jeden je utvrzen ve své pravdě a pro druhého to zní nepřesvědčivě, nebo je pro něj daná informace nevýhodná.

Krutá pravda“. Informace, která může vyvolat bolestivé prožitky.

Slibuji, že budu mluvit pravdu a nic než pravdu!“ Slib nebo přísaha automaticky zvyšuje vážnost pronesené informace, plus klade určitou míru zodpovědnosti za to, co člověk říká (patří sem i trestní zodpovědnost).

Každý má svou pravdu.“ Ano, o tom se nebudu přít. Každý má svou informaci, ale proč ji nazývat „pravdou“? Mnozí si myslí, že když na svou informaci zavěsí cedulku „pravda“, zvýší její důležitost a nezpochybnitelnost.

Já vždy říkám pouze pravdu.“ Ale kdo potřebuje tvou pravdu (informaci)? Většina lidí neví co dělat s tou svou.

Noviny „Pravda“. To není nic jiného než informace na papíře pod titulkem „pravda“. Čti a zpracovávej.

Tady máš složku. Je tam „tajná pravda“.  Seznam se s ní.“ Takovou frázi ze špionážního prostředí určitě nikdy neuslyšíte.

Vaše vnímání jakékoliv informace (nezáleží na tom, jak jí pojmenujete – pravda nebo lež) závisí jenom na vás. Když získáte informaci, začínáte rozehrávat situaci. To už je vaše osobitá tvořivost. Buďte připraveni převzít zodpovědnost za svou vlastní tvořivost.

Na závěr jedna praktická rada:

Modelujte svůj život tak, aby „pravda“ ani „lež“ lidí okolo vás nenarušovala vaši vnitřní psychoemocionální rovnováhu. Naučte se správně zpracovávat předkládané informace, gramotně s nimi zacházet a neprojevovat negativní emoce.

MUDr. Vladimír Savčenko


Zajímavá kniha na téma pravda:

Omraam Mikhaël Aïvanhov – Pravda, plod moudrosti a lásky – Významný duchovní učitel (1900-1986), Francouz původem z Bulharska, přináší projevy na téma pravdy a života bez klamu a iluzí. Kapitoly: Zakova láska, Mistrovo moudrost, Jádro pravdy, Modrý paprsek pravdy, Opravdu pravdivá pravda, Zůstat věrný pravdě, Svět objektivní a svět subjektivní, Nadřazenost subjektivního světa…

Pôvodná cena: 7.20 EUR, Naša cena: 5.76 EUR

Zľava: 20.00 %, Ušetríte: 1.44 EUR


Súvisiace články:


(Prečítané 3 633 krát, 1 dnes)

One Response to Celá pravda o pravdě. (Zajímavý úhel pohledu MUDr. Vladimíra Savčenka)

  1. ľudská pravda píše:

    Ak je Pravda len jedna, potom každá ľudská bude vždy dočasná a po jej prežití nahradzovaná stále vyššou a vyššou. Hoci zasa len ľudskou. Ale aj to len vtedy, ak sa človek namáha tú jedinú poznať skutočne. Veď z nej vzišlo všetko čo jest, i vesmír i človek. A napriek tomu, že práve o sebe vie človek tak málo, chce si vystačiť len s informáciami. Informácie však naozaj nie sú pravdou, skôr barlou.