google27eaa3905ca3fee3.html

fake-plastic-beauty-bodyPóza – je víc než jen poloha těla. PÓZA – je způsob spolupůsobení s vnějším světem a jeho energetickou strukturou. Problém je v tom, že pózy které je naše tělo schopno zaujmout, jsou nejméně efektní. Jako bychom se schválně učili být znetvoření a slabí, navíc postupem času v tom znetvoření začínáme nacházet krásu. Čili využíváme našeho znetvoření (způsob spolupůsobení), abychom nějak zapůsobili na své okolí. Nakonec jsme v tom tak úspěšní, že tohoto umění samotného stačí k tomu, abychom byli smrtelní, slabí a nemocní.

Pokud si myslíte že to zveličuji, zkuste jednoduše zaujmout pohodlnou pro vás polohu. Můžete stát, sedět, nebo ležet, ale výsledek bude vždy stejný: pokud neusnete, tak za několik minut pro vás bude tato „pohodlná póza“ mučivou a nevyhnutelně ji změníte na jinou, stejně nepohodlnou. Nemůžeme prostě správně rozmístit naše tělo. Vždy je pro nás „břemenem“ a právě odtud pramení mnohé problémy člověka.

Póza má nemalý význam v naší komunikaci s lidmi. Možných je zde několik variant. První varianta – obranná póza, která se pro člověka jeví jako základní. Jsme jakoby uzavřeni ve svém kokonu, tedy „slušně“ sedíme, stojíme, chodíme, gestikulujeme, atd. Druhou variantu mohou někteří z nás využít při napadení jiného člověka (agrese, potlačování, násilí, atd.).

Další variantou je zájem o okolní svět (turistika, procházka v parku nebo v lese), nebo příjemný rozhovor s člověkem (společností) pro vás velmi zajímavým. V daném případě nepociťujeme příliš napětí nebo nepohodlí a jedním slovem můžeme alespoň na nedlouho být sami sebou. Bohužel tato varianta není zrovna nejčastějším jevem v našem životě. A poslední variantou – je póza, která vypovídá o přiznání naší porážky.

Aby bylo jasné o čem je řeč, prohlédneme si jednoduchý příklad. Obvykle je naše komunikace s ostatními lidmi formální a umělá, tedy každý z nás je bezpečně ukryt ve svém kokonu (1. varianta) a pouze někdy jej pootevíráme v případě, že se dotýkáme témat, které nás tíží. Avšak tento kokon může být snadno zničen: stačí jen zavadit o „bolestivý bod“ (kuří oko) člověka, kterých má takových moderní člověk obrovské množství. Nejjednodušší je však využít sílu hlasu a bez příčiny „zařvat“ například na partnera, což je většinou postačující k tomu, aby se nudná konverzace proměnila v energetický souboj. „Kokon“ se rozevírá (3. varianta) a váš společník přechází do útoku. Ve většině případů tato konverzace probíhá pod společným heslem „sám si blbec“, tedy na vaše obvinění přichází obvinění na váš účet.

Jinými slovy se váš společník probouzí z jeho obvyklé dřímoty a ze vší, jemu vlastní, síly se snaží prorazit a zničit váš en. obal. Dále vše řeší poměr sil. Rozumnost a opodstatněnost argumentů se nepočítá, vše řeší bezprostřední vliv na en. úrovni. Pokuste se, si přitom všimnout póz a pohybu vašeho těla. Uvidíte bohatou paletu grácie, plastiky, krásy a lehkosti vaší zrůdnosti.

Přestože si je ten slabší vědom toho, že má pravdu, začíná se omlouvat a tím samým přiznává svou bezvládnost na en. úrovni. Obranný en. obal je zničen a člověk se stává dostupnou kořistí (4. varianta). Samozřejmě, že po určité době se vzchopí, ale každopádně se stává více zranitelným. A pokud napadení takového druhu budou trvalá, odpor oběti bude poměrně rychle zlomen a ona příjme vnucenou roli „obětního beránka“. Mnohé páry nachází „rodinné štěstí“ právě v útěchách takového druhu a odvržení nebo „opuštění“ se jeví skoro nevyhnutelnými atributem každé malé skupiny. Pozorujte skupinu nácti-letých, jejich pózy, pohyb těla, jeho řeč a bez námahy můžete určit jejich postavení ve skupině. U dospělých lidí je mnohem těžší to určit, neboť „slušnost“ dělá naše pózy stejné, nezajímavé a zrůdné.

Člověk s otevřenou en. strukturou se prakticky ničeho nebojí, lidé a vnější svět se pro něj stává objektem působení jeho sil. Pózy a pohyb jeho těla vypadají poněkud jinak. Takový člověk je „agresorem“ v samotné podstatě jeho existence. Tato agrese, je ale zvláštního druhu. Tedy jeho en. struktura získává správnou formu a je udržována automaticky, využitím vnějších pramenů energie (kung-fu, tai-chi, tance Dervišů…).

Jiná věc je to, že jakýkoliv odpor jeho vůli, je okamžitě potlačen. Dokud mu však nikdo v ničem nevadí, vůbec si jiných lidí nevšímá. Z tohoto pohledu pro okolí nepředstavuje přímou hrozbu. Víc než to, pokud se stanete „členem jeho týmu“, můžete získat svou část energie z pramene, ke kterému má přístup.

Existuje ještě jedna varianta správné en. struktury. Je to kategorie lidí: poustevníci, kazatelé, vědci, nebo velcí malíři. Každopádně zdroj jejich síly, jejich inspirace, leží na vyšších energetických úrovních. Jejich kokon je jakoby nasměrován dovnitř, ale není to obrana, je to způsob jejich existence v realitě. Při určitém tréninku se tělo takového člověka stává pro ostatní neviditelné. V praxi jogínů je získání neviditelnosti takovou cestou bráno jako obvyklé.

Avšak s posledními dvěmi příklady se u moderních lidí setkáváme velmi zřídka. To znamená, že pro udržení síly vždy potřebují „energetické dokrmování“, které je možné získat pouze od druhých lidí. Proto jejich spolupůsobení s vnějším světem, je spolupůsobení s druhým člověkem. Není podstatné jaké si před sebou staví cíle, důležité je pro ně – maximálně upevňovat své energetické tělo prostřednictvím komunikace.

Z praktického úhlu pohledu je důležitý ten fakt, že kromě výše zmíněných variant spolupůsobení (obrana, spoluexistence, průzkum, napadení, oběť), existuje ještě jedna základní varianta spojená s existencí umělého projevu (chování). Projevuje se v HLASE i POHLEDU člověka, ale určuje právě jeho PÓZU. Umělým projevem (chováním) je to, co obvykle nazýváme slovem SLUŠNOST. Je mnohem snazší si představit neslušnou pózu než neslušný hlas nebo pohled. To znamená, že dokud jsme ustaraní problémy „slušnosti“, náš energetický obal zůstává neúplný a naše pohyby – spoutané a nemotorné. Teda, můžeme se naučit pohybovat půvabně, když si zapamatujeme několik správných póz a pohybů, ale tato elegance má vždy původ vně a na místo toho, aby nás energií doplňovala, nás o ni připravuje. Kromě toho, fakt že jsou nacvičené, nás omezuje v možnostech spolupůsobení s vnějším světem a jinými lidmi, což je svádí k nejméně efektivním formám.

Tajemství je v tom, že všechny naše pózy a pohyby musí vycházet zevnitř. Zde je důležité pochopit jeden prostý fakt – pohyb rukou, noh a celého těla, není pouhým přídavkem k naší komunikaci s druhými lidmi. Je to samotná komunikace na en. úrovni. Například pohyb našich rukou – je vytvoření zcela konkrétního a reálného nástroje – „energetických chapadel“, které mají bezprostřední fyzický vliv na druhého člověka. Pózy našeho těla v sobě vždy nesou určitou smyslovou informaci a určitou rezervu síly, kterou druzí lidé čtou a určitým způsobem na ni reagují.

brain-machine-brain-as-a-biological-computer1Hlavním předurčením umělého chování je – oslabit nás a udělat bezmocnými, přičemž pózy, které nám byly vnuceny ze vně (slušné a neslušné), hrají hlavní roli. Ty pózy, které jsou pro nás obvyklé a slušné, jsou spojené s maximálním napětím těch skupin svalů, které nás „oslabují“ a minimálním zapojením těch svalů., napětí kterých nám umožňuje zkoncentrovat energii v centrech našeho těla. Od samého dětství nás učí žít „stoje v pozoru“ a hlavní umění „civilizovaného“ člověka – je zachovat nehybnost. Ztuhly vám svaly, ale nemůžete se protáhnout, protože jste na důležité poradě. I když ve skutečnosti neublížíte ničím zájmům, když se poškrábáte, protáhnete, nebo se svléknete (doma, na pláži nebo v lese). Nikomu osobně vaše pohyby neublíží. A právě to je fakt – zákazy činů, které nikomu neublíží jsou příznakem umělého chování.

Problém není v tom, činit skutky, které protiřečí obecným normám. Není nutné si vytvářet zbytečné problémy, který nepochybně vzniknou, začnete-li se chovat přirozeně. Problém je tom, jakým způsobem se budete udržovat od konání těchto činů. Naše tělo je naučeno „říkat ne“ jakýmkoliv impulsům pocházejícím zevnitř. Tudíž první reakcí je blokace svalů a zachování nehybnosti. Pokud je impuls silný, začínáte jej posuzovat z pohledu „slušnosti“ (co si pomyslí nebo řeknou lidé kolem), pokud je slabý – neuvědomujete si ho nebo jej potlačujete. Jedním slovem je každý z nás zakován „do brnění“, které omezuje pohyblivost našeho těla. Na udržení tohoto brnění se spotřebovává ohromné množství energie, která se využívá právě ke „krmení“ umělého chování, jenž nás nutí to brnění vytvářet. Není to uzavřený kruh, je to hra na jednu branku, v níž vždy prohrajeme.

Kterýkoliv živočich, svobodný od lidského „brnění“, je půvabný a není důvod proč bychom se i my nemohli stát stejně půvabní. Prostě nemáme rádi svoje tělo, bojíme se ho a bojujeme s ním celý život. Ve výsledku se k nám chová úplně stejně, klame nás a podvádí v nejvíc nevhodnou chvíli. V této válce prohrávají všichni.

Ke znovu-spojení se svým tělem, je nezbytné překonat všechny, nás rozdělující, umělé bariéry. Udělat to přímo, je pro obyčejného člověka nemožné. Proto na závěr nabízím několik prostých rad, které mnohým z vás pomohou udělat první kroky ke správnému (zacházení a) vnímání svého těla, naučit se s ním přátelit a jeho prostřednictvím krásně komunikovat se světem a lidmi kolem vás.

1. Abychom se učili poslouchat tělo, je nezbytné jej donutit mluvit „hlasitěji“ než obvykle. Zvykli jsme si na nepohodlnost obvyklých póz. Teď je nezbytné dovést toto nepohodlí do krajních mezí. K tomu postačí přerušit „v polovině“ jakýkoliv pohyb. Nastavte si budík (na libovolný čas) nebo poproste aby vám někdo řekl „STOP“, kdykoliv jej napadne a sami se věnujte každodenním věcem doma nebo na zahradě. Ve chvíli, kdy zazvoní budík nebo uslyšíte „STOP“, ani se nehněte. Setrvávejte v poloze, ve které jste zůstali, co možná nejdéle. Tedy vydržte jak dlouho to jen vytrpíte – a až to už nepůjde, vydržte ještě trochu. Pak tělo pusťte a dovolte mu pohybovat se svobodně, nevnuceně a zaujímat jakékoliv pózy bez analýzy a promýšlení. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ: je ulovit pocit „svalové radosti“, který vzniká, když se tělo uvolní od umělé pózy, která mu byla vnucena. Je nezbytné si zapamatovat tento pocit a zafixovat jej ve své paměti. Opakujte toto cvičení, dokud nedosáhnete požadovaného efektu. Všechno ostatní udělá vaše tělo za vás. Bude pouze nutné se zaposlouchat do pocitů vznikajících těle. Výsledky se budou zdát překvapující nejen vám, ale i vašemu okolí.

2. Druhé cvičení je o něco snazší, ale svou efektností neustupuje prvnímu. Raději buďte sami (pro začátek). Vše co musíte udělat, je sundat ze sebe veškeré oblečení a v obnažené podobě pokračovat vykonávat jakoukoliv domácí činnost: žehlit, vařit oběd, vysávat, uklízet nebo jen tak tančit. Při tom je nezbytné se pozorně zaposlouchávat do svých pocitů. Co se může stát? Buď najednou pocítíte něco jako euforii, vaše pohyby získají vnitřní uvědomělost, grácii a naplní se silou. Pokud přijdete k zrcadlu, budete se s radostí libovat svým tělem. Nebo budete najednou pociťovat trapnost (nemotornost) a stejně nemotorné budou i vaše pohyby. A vzhled vašeho těla u vás bude v lepším případě vyvolávat pocit žalosti. Poté, co se vám podařilo přesně zafixovat tyto stavy, jednoduše se jim poddejte bez analýzy a kritiky. Tedy jakmile se začnete cítit trapně, něco na sebe hoďte a pokračujte v tom, co jste dělali. Pouze ale do té doby, než pocit trapnosti zmizí. Pak se opět svlékněte. Opakujte cvičení každý den, dokud se pocit přirozenosti a příjemné euforie nestane stabilní.

Co vás čeká? Ten pocit, který při tom prožíváte, je blízký pocitu „vnitřní průtrže“, pro vás dosud neznámého tělesného vysvobození. Všechny pohyby získají uvědomělost a nějaký vnitřní rytmus, který vám bude přinášet příjemné potěšení. Objeví se pocit vnitřní síly, která se rovněž nachází pod vaší kontrolou. Jedním slovem je tyto pocity snazší zažít než popsat.

Ještě jedna velmi prostá rada.

3. Přestaňte trpět bez krajní nevyhnutelnosti. To znamená, dostali jste žízeň – okamžitě pijte, dostali jste hlad – najezte se, chce se vám na záchod – jděte. Smysl je v tom, aby interval mezi potřebami těla a jejich vyplněním, byl co nejmenší. Ovšem jsou situace, ve kterých je to jednoduše nemožné, avšak z pravidla odkládáme dějství, spojené s uspokojením nejjednodušších potřeb, z prosté lenosti. Až k bolesti nám zdřevěnělo tělo, ale my zůstáváme sedět, i přesto že nám nikdo nebrání v tom, abychom udělali několik nejsnazších pohybů. Zvyk stravovat se podle hodin, nás nejdřív nutí trpět hlady a pak se přejídat. Naše oblečení a boty, jsou jakoby úmyslně vytvořeny k týrání. A my se ujišťujeme, že krása potřebuje oběti. Tak tedy, nikdo kromě sociálního PARAZITA od nás žádné oběti nepotřebuje.

Vyplnění těchto prostých rad, vám doslova za týden, znovu-obnoví vaše spojení se svým tělem. Pohyby těla vám začnou přinášet stále více radosti, objeví se pocit tělesného komfortu.

Tělo začne nabývat regenerační a hojivou schopnost. Samo začne ničit umělé bariéry vytvořené společenským názorem, morálkou, náboženstvím, jedním slovem naší psychologickou negramotností. Tohle všechno je mnohem reálnější a bližší, než si mnozí myslí.

Všem odvážným a probouzejícím se, přeji úspěch!

MUDr. Vladimír Savčenko


Tip redakcie Eugenika na knihu:

Marsha M. Lucas – Přeprogramuj svůj mozek na lásku – Neuropsychologička a psychoterapeutka vám príjemným, vtipným a zrozumiteľným spôsobom vysvetlí, ako funguje váš mozog vo vzťahoch. Lepšie tak pochopíte, ako ste dospeli k svojim súčasným vzťahovým vzorcom, a naučíte sa, ako si svoj mozog účinne preprogramovať. Zistíte, aké vnútorné pochody nám vlastne prebiehajú v mozgu; ako si výrazne zlepšiť schopnosť nadväzovať a pestovať uspokojivé vzťahy; čo stojí za chorobnou úzkosťou zo záväzkov – to všetko doplnené množstvom príkladov zo života a praktickými návodmi. S pomocou uvedených návodov a meditačných cvičení dokážete zmeniť navyknuté reakcie vo vzťahoch, založené na strachu; vybudovať si emočnú odolnosť; užívať si krajšie milovanie; pochopiť a zlepšiť svoje prežívanie lásky.

Ukážka: Vraťme se nyní zpátky k Julii. To, že intelektuálně chápala souvislost se svými zážitky z dětství, bylo dobré, ale nestačilo to. Poté, co jsme probrali dilema, které měla v mozku uložené, proč u ní dochází ke zkratu a není schopna zůstat ve vztahu, začala s pravidelnou meditací na všímavost. Julia pociťovala postupné a trvalé zlepšování. Dokázala se ve vztazích správně rozhodovat, místo aby z nich v panice prchala. Po roce přijala Gregovu nabídku k sňatku.

Pôvodná cena: 9.20 EUR, Naša cena: 6.90 EUR, Zľava: 25.00 %, Ušetríte: 2.30 EUR


Súvisiace články:


timthumb (1)


 

(Prečítané 1 984 krát, 1 dnes)
 

One Response to Póza. Brnění, které spotřebovává ohromné množství naší energie

  1. milanpu píše:

    Cvičenie možno pomôže, iste má s ním autor skúsenosti. Je však skutočnosť, ktorú každý určite už neraz prežil, len si ju treba uvedomiť a zamerať sa na jednoduchosť. Je ňou vnútorný pokoj. Nie spokojnosť, ale pokoj, ktorý ide zvnútra. Ak sa nachádza človek vo vnútornom pokoji, telo sa akoby vznáša, má ladné pohyby spojené i s radosťou, pretože v nich nie je nič vynútené, prejavuje sa v nich krása prirodzenosti a súlad ducha s telom. Iba vtedy, ak je nepokoj v duši človeka, pohyby ovláda rozum, ktorý doslova vnucuje telu pohyb neprirodzený, umelý, ktorý sa nezameriava na celok ako je to pri vláde ducha, ale iba na jednotlivé časti, ktoré kontroluje. A zvyky narobia potom tiež veľa škody.