Rozpoznáváme a léčíme osobní duševní traumata

Říká se, že dětství je nejbezstarostnější období v životě. Vždyť malý člověk si žije, není za nic odpovědný, běhá a skáče a o nějakých problémech nemá ani tušení. To je ovšem hloupost. Dětství je bohužel nejsložitější etapou života, etapou nejvíc naplněnou událostmi a dojmy. Šťastnou i nešťastnou současně. Lze říci, že tou nejdramatičtější.

Hluboce prožívané události z dětství a momenty štěstí i žalu nás provázejí po dlouhou část dalšího života. Mají vliv na osobnost už dospívajícího člověka, na jeho činy, na jeho vztah ke světu a na jeho vztahy s jinými lidmi.

Naštěstí už není pro nikoho tajemstvím, že hlavními lidmi jsou pro každé dítě vždy jeho rodiče. Právě vztahy s nimi ovlivňují utváření osobnosti dítěte více než vztah s kýmkoli jiným. Rodina je počátkem a jádrem systému parametrů každého dítěte, jeho vztažným bodem. Rodiče jsou jeho hlavními učiteli, „léčiteli“ a bohužel také „škůdci“. Psychologická a duševní traumata, bez nichž
se ve skutečnosti ani jedno dětství neobejde, cíleně nebo náhodně (což je častější) působí právě rodiče.

Mnohaletá pozorování dětí a dospělých, lidí žijících osaměle i v rodinách, fyzicky zdravých i méně zdravých umožnil stanovit následující předpoklad: každý člověk během dospívání projde čtyřmi etapami.

1. poznání radosti z existence, z bytí sám sebou.
2. trápení nad tím, že být sám sebou nelze.
3. období krize a vzpoury.
4. „výstavba nové osobnosti“, nebo řečeno jinak, je to výběr masky, jež lépe odpovídá očekáváním dospělých od dítěte.

Maska se stává umělou náhražkou všeho skutečného, co v člověku je: charakteru, návyků, náklonností, přání, a dokonce i stravovacích preferencí. Maska se nasazuje buď na několik minut denně (v případech, kdy trauma není příliš hluboké nebo je již částečně zpracované), nebo se nosí téměř stále (je-li trauma hluboké, ještě nezpracované a působí dosud trápení). Maska má chránit,
a skutečně chrání, před novými traumaty, před vlastní nedokonalostí, před bolestí a před nebezpečím… Ale za jakou cenu!
Vždyť nosit masku znamená nikdy nebýt sám sebou. Může být krutější trest?

Postupně Bourbeau systemizovala svá pozorování a vytvořila originální koncepci pěti masek jako výraz pěti duševních traumat, která člověk prožívá nejčastěji.

Těchto pět traumat lze označit takto:

• Trauma opuštěného (traumatu odpovídá maska závislého).
• Trauma zavrženého (maska běžence).
• Trauma ponižovaného (maska masochisty).
• Trauma zrady (maska kontrolujícího).
• Trauma nespravedlnosti (maska rigidního člověka, jenž tvrdě lpí na zásadách bez ohledu na změny situace).

„Neexistuje ani jeden člověk, který by se necítil aspoň jednou zavržený, opuštěný, zrazený, ponížený nebo s ním nebylo zacházeno nespravedlivě. Působí to bolest, vyvolává zlost a vyvádí z rovnováhy. Avšak bolest pociťujeme výhradně na vlastní přání. Dochází k tomu, dokážeme-li sami sebe přesvědčit, že z našich útrap je třeba obvinit někoho jiného,“ vyjádřila tuto paradoxní myšlenku Bourbeau. Avšak v životě nejsou viníci; jsou jen trpící.

Nicméně abychom mohli přijmout trpitelskou část (masku) – svou nebo jiného člověka – je třeba nejprve se seznámit se všemi pěti a poznat rozlišovací znaky každého traumatu (masky).

Je důležité pochopit, že každé z pěti traumat, má nepříjemnou vlastnost – vtíravost. Byť i jen jediný „úder“ do duše člověka se bude opakovat a vracet a pokaždé se projeví jako nová traumatizující zkušenost. Dokud nebude toto trauma zpracováno, prožito a přijato, bude člověk nevědomě do svého života přitahovat události a lidi, kteří mu budou potvrzovat jeho méněcennost, nepatřičnost a nepotřebnost.

Člověk zkrátka traumatizuje sám sebe znovu a znovu a ani si to neuvědomuje. 

Jestliže tedy pociťujete, že se ve vašem životě znovu a znovu opakují nepříjemné události, že se vám doslova nedostává práva na život, že jsou jiní lepší než vy, nadešel konečně čas přestat se tvářit, že je všechno v pořádku. Je třeba zjistit, které trauma vám bylo způsobeno v období, na něž se nemůžete pamatovat, a kterou ochrannou masku jste si vybrali. Jenom tak – přes poznání a bolest – se můžete vyléčit. A po vyléčení může nastat nový, šťastnější život.

Charakteristiky traumatu zavrženého, jenž nosí masku běžence

První traumatizace: od okamžiku početí do jednoho roku. Zavržení pochází od rodiče stejného pohlaví, který dítě buď nechtěl, nebo chtěl dítě opačného pohlaví. Z důvodu takovéhoto globálního nesouhlasu nepociťuje běženec právo na existenci.

Tělesné znaky: tělo sevřené, úzké, křehké, jakoby „uhýbavé“.
Oblíbená slova a výrazy: nic; nikdo; neexistuje; zmizet; dusí mne…“
Projevy v každodenním životě: nezájem o materiální věci. Snaha o dokonalost. Soustředění se na duchovní a intelektuální záležitosti. Snaha o osamění, o „únik“. Touha být neviditelný. Myslí si, že ho ostatní nechápou. Sklon k sladkostem nebo k alkoholu jako k prostředkům úniku.

Charakteristiky traumatu opuštěného, jenž nosí masku závislého

První traumatizace: mezi jedním a třemi roky.
Je způsobená rodičem opačného pohlaví. „Opuštěné“ dítě zpravidla trpí nepřítomností nebo nedostatkem styků s rodičem opačného pohlaví. Příčinou je emocionální chlad rodiče, jeho úplná fyzická nepřítomnost, nezájem o dítě nebo deficit teplého duševního kontaktu dítěte a rodiče.

Tělesné znaky: tělo vytáhlé, hubené, slabé, dlouhé ruce, pokřivená záda. Velké smutné oči.
Oblíbená slova a výrazy: nikoho nemám; chybí mi; sám; nenechávat; odchovám; vypiplám; neopouštět.
Projevy v každodenním životě: často se stydí za sebe nebo za jiné, a aby zakryl stud, kontroluje sebe i jiné. Nedbá na uspokojení svých potřeb včetně sexuálních, i když o nich ví. Pociťuje přehnanou odpovědnost. Má nízkou sebedůvěru. Má sklon k sebetrýznění
psychologickými prostředky: „Jsem špatný, záporný typ, nezasloužím si úctu a nikdy nezískám vážnost.“ Nejvíc ze všeho se bojí svobody.

—

Text je z knihy:

Jak vyléčit vnitřní zranění podle Lise Bourbeau
Sedm nejvyšších lidských potřeb

Lise Bourbeau je veľmi obľúbená a uznávaná autorka kníh osobného rastu a skúsená duchovná učiteľka. Základom jej liečebného systému je dialóg s vlastným telom tak, aby sa človek zoznámil s fungovaním svojej bytosti, lepšie si uvedomil svoje skutočné potreby, túžby aj schopnosti a aby sa začal zaoberať otázkami, ktoré sú dôležité pre jeho čo najkvalitnejší ďalší život. Autori tejto praktickej svojpomocnej knihy, plnej cvičení a námetov, ktoré sa dajú naplno využívať v bežnom živote, sa opierajú o myšlienky Lise Bourbeau, ale doplnili ich aj o prvky z iných psychologických koncepcií.

Každý človek disponuje dostatkom vnútornej sily, aby mohol zmeniť svoj život k lepšiemu, a to už dnes – či už ide o lásku k sebe samému, o úspech a hojnosť, odpustenie tým, ktorí nám ublížili, alebo vyliečenie duševných tráum… Byť šťastný je totiž prirodzený stav, ako Lise Bourbeau znovu a znovu opakuje!

Pôvodná cena: 7.90 EUR, Naša cena: 7.11 EUR, Zľava: 10.00 %

Súvisiace články:

•  – Jak vyléčit vnitřní zranění podle Lise Bourbeau

• – Kniha týždňa: Lise Bourbeau – Léčba pěti bolestí duše

• – Kniha týždňa – Lise Bourbeau – Význam nemocí

• – Léčba pěti bolestí duše – Bolest opuštění

• – Jak mám být sama sebou, aniž bych zraňovala osoby ve svém okolí?

•  – Jak mám pomoci člověku s depresí?