google27eaa3905ca3fee3.html

forest-treesPredtým, ako začal človek výraznejšie zasahovať do krajiny, bola naša vlasť pokrytá súvislým kobercom hustých lesov.

Slovo les je všeslovanské, staroslovanské lěsъ robí starosti jazykovedcom, vo svojich hlbinách si dodnes stráži vysvetlenie pôvodu. Jeho meno sa odvodzovalo od vlasov, hustého porastu na hlave, od liesky, spájalo sa so staroanglickým slovom lǽs ‘lúka’ aj so starosaským laes ‘údolie’.

Pán lesa Lešij známy aj ako Lesovik, však nevydáva svoje tajomstvá ľahko.

Ďalšie slová, ktorými označujeme les sú hvozd ‘veľký, hustý les’, praslov. gvozdъ ‘les’, je tu spojitosť s *gvozdь ‘drevený klinec’ s pôvodným významom ‘vetva, vrcholec stromu’, teda niečo špicaté, ako pohľad na hustý ihličnatý les, z ktorého vytŕčajú vrcholce stromov ako naježené bodliny.

Háj, praslov. gajь s pôvodným významom ‘chránený, posvätný les’, (rus. gaj, bielorus. a ukr. haj, slovin., srb. a chorv. gaj, hornolužickosrbsky haj) je odvodený od slovesa hájiť. V slovenčine označuje zvyčajne listnatý les (v spojení bukový, agátový, brezový, dubový) a obvykle malej rozlohy. Les alebo háj pri rieke sa nazýva aj luh – pôvodne ‘bažinaté miesto v ohybe rieky’ → ‘lúka pri rieke’ → ‘les, háj na takejto lúke’. Slovo luh, staroslov. logъ, nachádzame v našich lužných lesoch ale aj v slove kaluž. Je to slovo všeslovanské, nachádzame ho v obmenách łuh, ług, lug, łęg, log, lag, lăg, lug po slovanskom svete.

Srbi a Chorváti vnímali natoľko šum balkánskych lesov, že v ich jazyku sa les povie šuma. Toto slovo nachádzame aj u Čechov, i keď už iba v miestnom názve Šumava.

Na Slovensku sa pôvodné rozľahlé lesy najprv vytratili z úrodných nížin a údolí, kde si ľudia vyhradili miesto pre seba, svoje domovy a polia. A tak sa hlboké lesy stiahli do hôr. To odráža aj náš jazyk v slove hora, ktoré okrem kopca, vrchu znamená aj les. Zo slovenských nárečí ešte poznáme húšč, popudom tu bolo spojenie hustý, nepriechodný les, a seč – les je tu vnímaný ako miesto, kde sa získava, seká drevo. Ihličnatý les je čierna hora, tak aj u Srbov a Chorvátov crnogorica, naopak listnatý les je v srb. a chorv. b(ij)elogorica.

Najviditeľnejšími, hoci nie jedinými obyvateľmi lesa sú stromy. Strom pôvodne znamenal to, čo ‘strmí do výšky’, po poľsky strom znamená ‘zráz’, nachádzame ho iba v slovenčine, češtine a hornolužickej srbčine štom, iné slovanské jazyky zostali pri pôvodnom názve drevo, ktoré oddávna značilo aj látku (drevo) aj pôvodcu (strom).

Stromu hovoria drevo východní a južní Slovania (rus. a ukr. dérevo, bielorus. dzéreva, slovin. drevo, srb. a chorv. drvo) a Poliaci drzewo. Staroslov. drěvo ‘drevo, strom’, je staré indoeurópske slovo, ktoré nachádzame aj v anglickom slove tree ‘strom’, walesky derwen ‘dub’, staroindicky dāru – ‘drevo’.

Všetky tieto slová majú základ v indoeurópskom koreni *dr(e)u– ‘drevo, strom’. S drevom a stromom súvisí aj zdravie, zdravý pôvodne znamenalo ‘z dobrého dreva’. Napokon to dokladá aj naše prirovnanie zdravý ako buk. Slová označujúce les a stromy mali vždy veľkú silu a preto sa dávali i ako osobné ochranné mená: Strom, Stromata, Háj.

Autor textu: Bohdan Dobroslav Ulašin

(Vyšlo v občasníku Karpatský pecúch)


Súvisiace články:


Tip redakcie Eugenika:

Volker Arzt – Fascinující život rostlin – Chytrá a inteligentní flóra

Jsme dostatočne inteligentní na to, aby sme im vôbec porozumeli? Táto mimoriadne zaujímavá kniha vychádza z najnovších vedeckých poznatkov a pokusov. Opisuje svet a život rastlín tak, ako ich nepoznáte a ako by vás to nikdy nenapadlo. Zároveň sa pobavíte na príhodách tímu, ktorý sa vydal do rôznych častí sveta, aby preskúmal exotické aj zdanlivo obyčajné bytosti z rastlinnej ríše, ale tiež ich „parťákov“ z ríše hmyzu a vtáctva.

Ukážka: Výjev, který rozhodně zvlášť upoutává pozornost, představuje aranžmá z keříků rajčat. Do výšky vzrostlé sazenice s několika křiklavě červenými plody si trůní výš, než je běžná výška člověka, na dvou k sobě přisunutých dřevěných stolech. Malé rajčatové houští a zároveň místo činu, na němž se odehrává tiché drama. Již první bližší pohled prozrazuje, že trs rajčat napadly parazitující rostliny. Změť nažloutlých vláken se jako chapadla natahuje skrz rajčatovou zeleň, ovíjí je okolo stonků několika závity, poté překlenuje vzdálenost k další rostlině a následně nasazuje škrtící chvat také jí. Bez jediného hlesnutí a bez viditelného pohybu. V přadenech vláken se natolik silně zrcadlí dynamika a dobyvačný pud, že jsem si naprosto jistý, že již nazítří parazit natáhne nové závity a bude neúprosně pokračovat v očesávání své hostitelské rostliny: těsně přiléhajícími úponky vtlačí do hloubky rajčatových stonků sací orgány, a to až do jejich hlavního svazku, a napojí se na jejich mízotok.

Není pochyb – stali jsme se svědky loupežného přepadení, přestože zdánlivě vypadá pouze jako jeho fotografie. Výsledný dojem je však natolik naléhavý, že mne nevědomky nutí (navzdory vědomostem), abych rozhořčeně zaujal odmítavý postoj a považoval tyto křiklavě červené rostliny za brutální a jízlivé. Ať už je kdokoliv pojmenoval „užerka“ (jedná se o jedno z českých lidových označení kokotice; doslovný překlad z němčiny: čertova nit – pozn. překl.), rozhodně ho vedl podobný pocit. Německy bývá hanlivě označována také jako „ježibabí tkanička“ nebo dokonce „šplhavá děvka“. Za všemi uvedenými opisy, jež značně omezují fantazii, se skrývá popínavá parazitující rostlina cuscuta, která se svými více než sto padesáti druhy, vyskytujícími se po celém světě, účinně dokládá, že život příživníka se vyplácí i mezi rostlinami.

„Príroda si počas miliónov rokov vytvorila starostlivo vyváženú vnútornú rovnováhu. Skôr než budeme prírodu imitovať a budeme z nej chcieť profitovať, musíme pochopiť jej zákony.“

Pôvodná cena: 9.60 EUR, Naša cena: 8.16 EUR, Zľava: 15.00 %, Ušetríte: 1.44 EUR


forest-tree-sun-ray-light-spruce-1440x1920


(Prečítané 712 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.