google27eaa3905ca3fee3.html

magazine-collage-womens-magazines-4768830-424-322

Chceme-li pochopit, proč se ženy chovají, jak se chovají, pomůže nám, jestliže nahlédneme na jejich každodenní život a rozebereme si, jaké jsou jejich hlavní zájmy, co je trápí nebo vůbec jak tráví čas. Jedině tak lze dokázat, že žena se orientuje na vnější hodnoty. Schovává se za ně kvůli pocitům opovržení vlastní ženskostí a jejího popření, což ji přivádí k imitaci mužské role.

Nic neodráží zájmy ženy lépe než ženské časopisy. Zkuste náhodně vybrat kterýkoli z nich a uvidíte, že se až na zřídkavé výjimky věnují domácím pracím, zkrášlování domova nebo péči o tělo. Dále v nich nesmí chybět recepty, diety k hubnutí, cvičení k udržení tělesné kondice a boji s celulitidou, reklamy na krémy proti vráskám a konečně módní novinky. Kromě toho pojednávají o výchově dětí, rozjímají nad nejnovějšími milostnými romány a skandálními úlety celebrit. Zkrátka budí dojem, že celý život žen se odehrává mezi krémy, oblečením, make-upem a bojem s váhou, neboli že se žena cele věnuje tomu, aby vypadala atraktivně. Tak malý a omezený je ženský svět. Jako by nebylo nic důležitějšího než být hezká a mít děti. Jediné, co ženu zajímá, je její zevnějšek a zdokonalování těla. Pro rozum a vnitřní svět už jí prostor nezbývá.

Proč se to tak děje? Jaká nepřekonatelná síla nutí tolik žen běhat po obchodech a honit se za módními hadříky, kosmetikou a kdoví za čím vším ještě, aby byla přitažlivější, měla zářivou pleť a božskou figuru? Takže polovina lidstva tímto způsobem stráví velkou část svého života. Taková kvanta energie ženy obětují jen z touhy přilákat muže, otěhotnět a splnit mateřskou roli a také uspokojit vlastní narcismus. Krása, mládí, make-up, elegantní oblečení – tak vnímají vlastní přitažlivost, již využívají ke zvýšení sebevědomí a ulovení svého muže.

Takové chování se bohužel mění v ďábelskou past. Dříve či později se žena chytí na vlastní udičku. Abyste to pochopili, zopakujeme si základní myšlenku: „Žena potřebuje muže získat proto, aby otěhotněla a naplnila funkci mateřství. Mužské chování již nebude napodobovat a zároveň překoná bolest z pocitu, že si připadá jako kastrovaný muž, jestliže se zmocní muže jakožto ovladatelného penisu.“

Život ženy se celý točí kolem muže. Aby upoutala jeho pozornost, stará se především o vnější hodnoty, zejména fyzickou krásu. Tím svůj svět omezuje. A třeba první vrásky může vnímat jako šílenou hrozbu. Připravují ji totiž o fyzickou přitažlivost a ji děsí, že už navždy zůstane kastrovaná. A protože žena žije v domnění, že její realizace závisí na muži, jakmile začne přicházet o moc přilákat ho a udržet si ho, její život ztrácí veškerý smysl. Navíc se narušuje mechanismus jejího narcistického uspokojení.

Žena si zvyšuje vlastní hodnocení a zahání deprese či trápení tím, že jde a koupí si nové šaty, nechá se namalovat a učesat. Na nějakou dobu se cítí jako nová, atraktivní, změněná, a tedy schopná dosáhnou svého hlavního cíle – ulovit muže. Následné komplimenty, opovážlivé pohledy a lichotky pro ni znamenají nesmírně moc, protože je považuje za důkaz své schopnosti přitáhnout muže.

Pokud si žena sama sebe neváží kvůli tomu, kým je, ale dívá se na sebe pouze očima mužů, ztrácí možnost seberealizace. Proto se ženy dopouštějí zásadního omylu, jestliže se rovnosti s muži snaží dosáhnout zákonnou cestou. Na roveň se jim musí postavit samy tím, že budou rozvíjet hodnoty vlastní svému pohlaví. Pokud ženy přestanou napodobovat cizí vzory a zaměří se na rozvoj vlastní ženskosti, není pochyb o tom, že se mužům vyrovnají. Jenže se kvůli tomu musí vzdát role bezbranného děvčete, jež od dětství učili, že se musí jistit mužskou ochranou.

Rovnost nespočívá jen v rovnocenných právech, ale také povinnostech, což vztah ochránce a ochraňované ženy neumožňuje. Nehovořím o žádném přezkoumávání zákonných práv. Jde zkrátka o to, že má-li žena dospět, musí se zhostit nových vážných povinností. Žádné hnutí za osvobození žen se nesmí zaměřovat na získání rozsáhlých práv bez odpovídajícího navýšení povinností, protože to by jejich svobodě protiřečilo. Svoboda pro ženu znamená, že je zralá a dospělá, a nikoli chráněná a vlastněná. Z toho vyplývá, že ženy nesmí být pod ochranou společnosti, která je otcovsky opečovává. Musí dospět a přijmout za sebe maximální odpovědnost. Jenže ony stále vyžadují další práva a ochranu, přestože muži už si je zodpovědně adoptovali jako naivní děvčata.

Diskriminace žen samozřejmě existovala odnepaměti, jenže ony se ženy samy dobrovolně vzdaly možnosti dospět a rozvíjet se, když daly přednost tomu, že budou napodobovat muže. Člověk na někom závislý se totiž nemusí tolik snažit, nenese zodpovědnost a vyvazuje se z těžké práce. Stačí mu uspokojovat ochránce a v klidu si žít v jeho stínu.

Obávám se, že nejedna čtenářka bude v těchto slovech a dalších myšlenkách této knihy spatřovat nespravedlivé obvinění a bude si myslet, že ji při srovnávání s muži poškozuji. Ve skutečnosti bych rád ženám pomohl vymanit se z řetězů, do kterých se samy spoutaly a na něž si tak navykly, že se od nich nechtějí odloučit. Chci ukázat reálnou situaci, a nikoli si získat něčí sympatie. Nepotřebuji malovat život v růžových barvách, nýbrž se jej snažím konkrétně a objektivně popsat, aby si moje slova mohl kdokoli prověřit. Přestaňte věřit pohádkám a změny by mohly proběhnout snadno a pohodlně.

Veškeré evoluční změny (vedoucí ke zdokonalování) vždy vyžadují dlouhodobé velké úsilí, které zprvu provází trápení související s výměnou starých, nevhodných a mylných pravidel chování za jiná, kvalitnější. Lidé se změn bojí, i když jsou to změny k lepšímu, protože jakákoli změna vyžaduje přizpůsobení. Mnohdy raději zůstávají ve špatných podmínkách jen proto, že jsou na ně zvyklí. Nechce se jim pachtit kvůli něčemu lepšímu, protože to lepší je neznámé a dosud nepoznané.

Jsem přesvědčen, že ženy se svého osvobození obávají úplně stejnou měrou, jakou si je přejí, a v hloubi duše odmítají to, co nahlas tak ohnivě prohlašují. Potenciální rovnost a odpovědnost za sebe sama je děsí, jenže bez toho s diskriminací nelze skoncovat. Věčnou závislostí na muži lze vysvětlit místy nepochopitelné ženské chování. Například se tím objasňuje, proč žena považuje rozchod s přítelem za tak hrozné drama. Vzhledem k tomu, že muž je pro ni jakousi psychickou kotvou, jeho odchod znamená ztrátu její vlastní existence. To však on nechápe a ani ho nenapadne, že ona se potom cítí jako mrtvá. A když pak narazí na její depresivní emoce, dokáže být i velmi krutý.

Nahlédněme namátkou do nějakého ženského časopisu.

1) Stránka pro ženy v solidních novinách ve španělštině: NOC PLAVÝCH CIKÁNEK Vprostřed cikánské hudby, tanců a věštění v Divadle X představily tři krásné modelky s plavými vlasy cikánský styl: zasněný pohled, zářivé oči, žhavá plamenná ústa. Článek doprovází několik fotografií modelek, které na sobě mají cikánské šaty, a aby vypadaly jako opravdové cikánky, mají sytě namalované oči i řasy. V textu je uvedeno, že určité stíny (propagovaný produkt) dodávají očím zlatistý nádech, jenž se v kombinaci s tmavě modrým odstínem mění v intenzivně smaragdový. Na tváře modelky použily oranžové zdravíčko a na projasnění nakonec ještě světlejší tón.

A dále: „V noci pak kombinací dvou odstínů stínů propagované značky – zářivě stříbrné perleti a zeleného odstínu – docílíte efektu kouřového safíru. Tyto stíny nanesené na víčka zvětšují oči.“ A tak pořád dál.

2) Stránka z velmi oblíbeného španělského ženského časopisu: „Zhubni s tímto produktem…,“ „Příjemně a snadno se používá…,“ „Zbaví vás nadbytku tuku na břiše a zmenší obvod pasu,“ „Vede k úbytku váhy…,“ „Pomáhá zbavit se obezity…,“ „Zdokonalí vám tělo…,“ „Pro útlý pas…“

3) V tomto časopisu jsou na jedné stránce umístěny fotografie manekýn, které předvádějí poslední modely plavek. Zaujímají naivní rozmarné pozice, některé jedí zmrzlinu a tváří se jako osudové ženy, jiné mají ruce provokativně v bok a další jako by okusovala velkou náušnici.

4) Tamtéž byste našli také fotografie slavné modelky z vyšší společnosti. Leží na podlaze a je oblečena jako východní kráska. Popiska praví: „Nejraději ze všeho utrácím za oblečení. Například tento pásek jsem si koupila v Maroku.“

5) Dále narazíte na sloupek „Velký průvodce krásy“: Jak se zbavit nadbytečných kilogramů? Tuk, nebo celulitida? Kalorie a diety. Co prospívá hubnutí? Fyzické cvičení a sport. Masáže.

6) Na jiných stránkách téhož časopisu: Péče o vlasy, Trvalá a barvení, V reklamě na kolínskou vodu pózuje mladá dívka se rty vyšpulenými tak, jako by říkala „kuk“.

7) Jiný podobný časopis: Krása: jaké máš problémy? Módní novinky. Recepty. Střípky ze života celebrit. Myšlenky o lásce. Novela španělské spisovatelky Corín Tellado. Horoskop.

V dalších částech je prezentována výstřední móda a různé zkrášlovací prostředky. Spolu s nabízenými produkty se prodává iluze, že jejich pořízením si žena zajistí větší krásu a přitažlivost. Na co chci těmito úryvky poukázat? Odrážejí prázdnotu a povrchnost ženských zájmů. Žádné hluboké myšlenky ani komplikované ideje. Vše musí být pohodlné, snadno stravitelné, jen aby se nehovořilo o skutečných ženských hodnotách nebo rozvoji vnitřního světa. Maximální zaměření na zevnějšek, na dosažení fyzické přitažlivosti s cílem okouzlit muže, připravit se na mateřství a stát se dobrou hospodyní.

K čemu to ženě je? Přece proto, aby polapila muže a udržela si ho. Ani slovo o tom nejdůležitějším: jak polapit sebe samu a realizovat se jako skutečná žena.

Je smutné vidět, že žena funguje v podstatě jako rukojmí sociálně-kulturních modelů chování. A naopak není těžké pochopit, proč muž ženu nebere ani vážně, ani jako sobě rovnou. Vždyť se sama zříká skutečné existence a omezuje se na různé hry. Ženy si hrají na život, na manželství, na lásku, práci i na boj za svobodu. Nic neberou vážně a zvykly si své naděje vkládat do mužů. Žena nemusí studovat medicínu, aby se stala lékařkou. Stačí, když si vezme za manžela lékaře. Což platí pro jakoukoli jinou profesi.

Ženy tedy věnují veškeré své úsilí, čas, fantazii a pocity na péči o vlastní vzhled, poněvadž jedině tak mají šanci najít si odpovídajícího muže, emocionálně si ho zaháčkovat a nabýt klidu. Proto jsou tak pohlceny láskou se všemi jejími atributy a zajímají se o milostné příběhy svých přátel, známých, filmových hvězd či slavných hudebníků. Selektují tak úspěšné a efektivní metody ostatních lovkyň. Vlastní kvality v tomto ohledu stále zdokonalují, a tudíž nemají ani čas, ani touhu zajímat se o nějaký rozvoj vnitřních hodnot a realizace sebe samých jako samostatných bytostí. Jakékoli milostné příběhy se jich hluboce dotýkají, protože se s jejich hrdinkami ztotožňují a ve své představivosti v jejich hříšných hrách pokračují. Vždy se samozřejmě najde výjimka. Některé ženy například musí pracovat, aby uživily rodinu, jiné zas nejsou atraktivní. To však neznamená markantní rozdíl. Jde jen o to, že si nemohou dovolit obvyklým ženským hrám věnovat tolik času nebo ke svádění nemají příležitost. Jakmile se však podmínky změní, bezhlavě si vše vynahrazují.

Nemohou-li se ženy z nějakého důvodu těmito banálními věcmi zabývat, mnohdy si říkají, že je osud ošidil, že jsou nešťastné a neženské. Před muže společnost evidentně staví úkol řešit opravdu vážné problémy a plnit těžší povinnosti. Mají-li tedy uspět, musí se soustřeďovat na sebe. Ženy se musí jen fyzicky a emocionálně nalepit na nějakého muže a žít jeho prostřednictvím.

Text je z knihy:

Dario Salas Sommer – Existuje vůbec žena?

Autor z Chile, ktorého jednu knihu sme už vydali (Mágové promlouvají), venuje toto pojednanie  ženám. Prináša nový pohľad na podstatu ženy, na jej vnútorný svet, sexuálnu povahu, typické správanie aj úlohu v spoločnosti. S láskou a úctou sa pokúša odpovedať na otázku, čo je to vlastne skutočná ženskosť alebo čo je tým ideálom, o ktorý by sa mala každá žena snažiť. Ponúka žene nový pohľad na seba samú, ukazuje jej cestu rozvoj jej vnútorného sveta a tvrdí, že tak dokáže dosiahnuť tie najodvážnejšie ciele. Podľa jeho vlastných slov kniha neprináša recept na to, ako byť ženskejšia, ale skôr sa zameriava na schopnosť ženy rozmýšľať, chápať a tvoriť si vlastný názor.

Autor začína „ kritikou“ dnešných žien. Väčšina žien sa orientuje na vonkajšie  hodnoty. Skrýva sa za ne kvôli popieraniu vlastnej ženskosti, čo mu privádza k imitácii mužskej úlohy. Vidno to napríklad na ženských časopisoch:  tie budia dojem, že sa celý život žien odohráva medzi krémami, oblečením a bojem s váhou, prípadne snahou byť čo najlepšou matkou. Ako keby nebolo nič dôležitejšie, ako byť pekná a mať deti. Ďalej potom zaujímavo a podrobne rozoberá podstavu ženskej energie, sexuality, vnímania aj myslenia. Celé toto jeho pojednanie pritom vychádza aj z aktuálneho prieskumu moderných žien rôznych vekových aj sociálnych kategórií. Sommerove názory vás možno prekvapia, ale aspoň niektoré iste aj inšpirujú.

Pôvodná cena: 8.90 EUR, Naša cena: 8.01 EUR, Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 0.89 EUR


 Súvisiace články:


 

(Prečítané 309 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.