google27eaa3905ca3fee3.html

Kyselost a její opak – zásaditost se udává v hodnotách pH (zkratka od „potential of Hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Udává se ve stupnici od 0 do 14. Neutrální je například čistá voda. Její pH má hodnotu 7 a to je hodnota i všech ostatních pH neutrálních roztoků. Má-li roztok hodnotu nad 7, znamená to, že je zásaditý (převažují v něm zásadité látky). Při pH pod 7 jde o roztok kyselý – převažují v něm kyselé látky.

Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!) Ideální hodnota pH krve je 7, 4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45. To znamená, že krev musí být neustále lehce zásaditá. Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.

Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna? Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je naše zdraví. Tělo prostě musí obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu – v rozmezí hodnot pH 7,35 – 7,45.

Čím vším tělo překyselujeme

Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad – citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.

Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol

Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.

Cukr (nečastěji sacharóza) je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat – protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.

Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.

Jako mnohaletý laktovegetarián si neodpustím poznámku: Běžný evropský jídelníček průměrného všežravce obsahuje mnohem více bílkoviny, než naše tělo požaduje pro své zdraví. To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko…
Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách (www.hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba).

Zpět k překyselování

Druhým nejdůležitějším zdrojem překyselování je jakékoliv duševní napětí. To vede k závažné nerovnováze v řízení našeho těla – dochází k potlačení aktivity regenerujícího parasympatického nervového systému a k převaze adrenalinového (sympatikotonního) systému = který mimo jiné spouští v těle nadměrnou tvorbu různých kyselých látek, které potřebuje pro domnělý boj nebo útěk. V průběhu duševní zátěže navíc většina z nás nevědomě potlačuje své dýchání (proto se říká „strachy ani nedýchal“) .

Třetí hlavní zdroj našeho chronického překyselování je nedostatečné dýchání. Až příliš často dýcháme nepravidelně, málo a povrchně. Kromě chybějícího kyslíku, který by jinak dokázal spoustu kyselých látek doslova spálit, je druhým důsledkem hromadění kysličníku uhličitého v krvi, který vytváří asi nejběžnější kyselinu naší krve = kyselinu uhličitou.

Pomalé hluboké dýchání dokáže v těle i jiné malé zázraky a tak doufám, že jeho nácvik bude součástí povinné školní výuky – ale nespíše až v nějaké příští civilizaci, která jednou nahradí tu, která zde nezadržitelně vymírá nedostatkem vlastního potomstva.

Kdo chce s hlubokým dýcháním začít teď hned, může si nastudovat třeba tento článek: Karmická medicína 10 – Energetická cvičení (bandhy)

Jak si zkontrolovat stav vlastního překyselení?

Kupte si pH papírky na kontrolu moči. Kromě těch kombinovaných, co sledují kde co, jsou k dostání i jednoúčelové jen na měření samotné pH. První ranní moč se ještě toleruje v hodnotách pod pH 7, ale přes den musí mít Vaše moč MINIMÁLNĚ pH 7 – ale raději ještě o pár desetin vyšší. Pokud máte v průběhu dne pH moči pod 7, můžete si být jisti, že už teď je Vaše zdraví nějak poškozeno a bude to s Vámi stále horší –  pokud se nezařídíte. Pokud má moč naopak již od samého rána nepřetržitě vysoké pH (7,4) mohlo by to znamenat, že ledviny mají nějak zablokované vylučování kyselin.

Někdo doporučuje měřit pH slin, ale to osobně nepovažuji za lepší řešení, než je měření moči. Jednak slina nezabíhá do tak varovné vysoké kyselosti a za další před její kontrolou se nedoporučuje dvě hodiny nic jíst a pít (kromě čisté vody) a to je v kolizi s dobrým pitným režimem. Proč čistá pitná voda není pro tělo ideální, to je zas na jiné povídání. (Lež se prostě nestane pravdou jen proto, že ji stále někdo opakuje).

Zrádnost jednoduchých řešení

Takovým rychlým a jednoduchým řešením je staronové doporučování užívání jedlé sody a dnes i podávání složitějších zásadotvorných směsí různých chemikálií. Tyto minerální zásadotvorné směsi bohužel v některých případech obsahují vápník.

Jednorázově snížit pH krve jen proto, že právě upozornila kontrola moči, že v cévách Vám asi koluje něco, co se poněkud podobá elektrolytu v autobaterii, to je sice lákavé, ale není to nic o trvalé změně dosavadního překyselujícího a sebezničujícího životního stylu.

Pokud budete jíst to, co dosud a pouze přetrvávající přebytek kyselin jen odstraníte zvýšeným přívodem neutralizačních chemikálií obsahujících vápník, tak se Vám takto vzniklé sloučeniny vápníku časem někde nepříjemně připomenou. To proto, že soli kyselin a vápníku jsou dost špatně rozpustné a mají tendenci se z roztoku zase někde vysrážet. Tenhle úkaz nás sice může naplňovat nadšením při návštěvě krasových jeskyní, ale rozhodně není dobré tvořit si v těle „krápníky“ v podobě ledvinových kamenů, kalcifikací cév nebo jako výrůstků na páteři, patách a kolem všech možných kloubů.

Tato námitka se netýká jedlé sody, ta žádný vápník neobsahuje, zato obsahuje sodík, prvek, kterého máme ve stravě i tak nadbytek v podobě kuchyňské soli.

Jak nás zvýšená kyselost poškozuje a pomalu zabíjí

Prostě tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici = především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje „záplatou“ z cholesterolu.

Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, kostí, ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoliv orgán. Nejprve formou desítek různých zánětlivých onemocnění – a nakonec nás zahubí skrze rakovinu, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Který orgán bude napaden a poškozován přednostně – o tom rozhoduje nastavení naší psychiky, a její vliv na funkce jednotlivých orgánů.

Odkyselení organismu by mělo být vždy základním krokem při řešení jakýchkoliv zdravotních problémů. Teprve při dosažení rovnováhy mezi kyselými a zásaditými složkami krve (i všech ostatních tělních tekutin) může tělo mnohem efektivněji využít jakékoliv další kroky na cestě k uzdravení – ať už nám jde o použití detoxikačních produktů (vilcacora) nebo přírodních látek s regeneračním účinkem. Těch je celá řada, a tak zde uvedu jen několik mně nejmilejších: pravý žen-šen (panax ginseng) macacordycepspolygonum mutiflorumbacopa monnieri. Také látky s nutričním účinkem (včetně vitamínů a minerálů) mohou tělu mnohem více prospět jen tehdy, není-li překyselené.

Naštěstí si od překyselení – této zřejmě nejčastější a nejzhoubnější odchylky od zdraví – může si každý pomoci sám. Protože to za nás stejně nikdo nemůže udělat. Takže nejrozumnější řešení je, zahájit svoji novou životní etapu a nejlépe hned teď – tím, že ještě s pohledem na tyto řádky začnete pomalu zhluboka dýchat a už nikdy nepřestanete.

Koupíte si selektivní papírky na měření pH, (jiné než selektivní totíž nemají dostatečnou přesnost), postupně změníte celý jídelníček, budete dodržovat pravidelně pitný režim (2 – 3 litry tekutin denně), začnete místo adrenalinových sportů raději chodit na pomalé meditační procházky… A snadno se tak přiřadíte k lidem, kteří po celý svůj prodloužený život nepotřebuji žádnou chemickou ani chirurgickou léčbu…

autor: MUDr. Ladislav Šafránek

Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/


Doporučujeme knihu:

Gennadij P. Malachov – Energetická rovnováha organizmu – Kniha sa zaoberá spôsobmi obnovenia energetickej rovnováhy organizmu s pomocou prirodzených prostriedkov. Autor vychádza zo starej čínskej školy. Vysvetľuje, ako funguje mechanizmus bioenergetickej sústavy ľudského organizmu. Základným pojmom je pritom „čchi“ – mocná energia, ktorá sa nachádza v celom vesmíre. Na nás z vesmírneho hľadiska najviac pôsobí energetické pole Slnečnej sústavy a zároveň energetické zvláštnosti zemského povrchu v mieste bydliska, čo sa nazýva „zemské čchi“. Keď se energetické pole živého organizmu dostane do nerovnováhy, objavujú sa rôzne choroby. Energetická rovnováha každého človeka je závislá na vplyve energetických polí Slnečnej sústavy a zemského povrchu. V prvom prípade sa človek môže naladiť na vesmírne energetické prejavy, a síce tak, že sa bude riadiť podľa biorytmov. V druhom prípade človek ovplyvní svoju energetiku tým, že si vedome vyberie pôsobisko svojho bydliska, pracoviska či miesto trávenia voľného času. Okrem teoretického výkladu tvoria podstatnú a objemnejšiu časť knihy praktické pokyny a rady: recepty na očistu organizmu, rôzne cvičenia a meditácie, ako aj ilustračné príklady zo života.

Pôvodná cena: 11.90 EUR, Naša cena: 10.71 EUR

Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 1.19 EUR



Súvisiace články:


 

(Prečítané 10 465 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.