Gennadij Malachov – Tvorba uriny a její vlastnosti

Tvorba uriny. Moč (urina) je tekutý produkt metabolizmu lidského organizmu, který produkují ledviny a vylučuje se systémem močovodů.

Během dvaceti čtyř hodin se vytvoří osm set až tisíc osm set mililitrů moči, kterou z padesáti až osmdesáti procent tvoří přijaté tekutiny. Člověk vyloučí více moči obvykle během dne než v noci. Vzájemný poměr mezi tvorbou moči ve dne a v noci je od čtyři ku jedné do tři ku jedné.

Funkční jednotkou ledvin, v níž dochází k produkci moči, je nefron. V ledvinách je jich asi dva miliony. Celkový povrch vnitřní vrstvy nefronů, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje filtrace, činí při rozprostření pět až osm metrů čtverečních.

Moč se tvoří z krevní plazmy, přičemž ledviny obsahují pouze ty sloučeniny, které do nich dopraví krev. Při produkci moči ledviny mění základní složení krevní plazmy.

Moč se tedy tvoří z krve, ale organizmus nemůže otrávit. Jestliže by byla skutečně jedovatá, otrávila by nás tím, že by se tvořila v ledvinách a hromadila se v močovém měchýři. Existují však takové stavy v organizmu, kdy se v moči hromadí mnoho škodlivých látek, které při jejím užití mohou zanechat nepříjemné následky. Nezvyklé reakce, které lidé pociťují po užití uriny, neznamenají otravu organizmu, ale očistnou, uzdravující nebo energetickou krizi.

Barva a vlastnosti uriny.

Barva uriny zdravého člověka kolísá od bledě žluté až do červenožluté, nejčastěji bývá  jantarově žlutá. Zabarvení uriny závisí na obsahu různých pigmentů. Čím je jich více, tím je její barva výraznější.

Sytě žlutá moč je zpravidla koncentrovaná, má vysokou hustotu a vylučuje se v malém množství. Bledá (slámově žlutá) moč se vyznačuje nízkou relativní hustotou a vylučuje se ve velkém množství. Čím více tekutin organizmus přijímá, tím je moč světlejší. Při sníženém příjmu tekutin je moč více koncentrovaná.

Barvu uriny přechodně ovlivňují různé rostlinné pigmenty. Konzumuje-li člověk řepu, moč získá barvu řepy. Moč může mít během urinoterapie tmavou barvu i delší dobu. V průběhu některých onemocnění se do uriny dostávají různé látky, čímž mnohdy získává nepřirozenou barvu.

Bezbarvá moč se vylučuje při diabetu (cukrovce) a při diabetes insipidus (vodní cukrovce), dále při smrštění ledvin a dalších onemocněních.

Mléčně zabarvená urina se vylučuje při vysokém obsahu hnisu v organizmu a při konzumaci potravy s vyšším obsahem různých přísad a konzervačních látek. Ty se obvykle vylučují v první třetině proudu moči a je zcela zřetelné, že první množství uriny má mléčné zabarvení, další množství je již normálně zabarvené, ale moč je kalná.

Nazelenalá až namodralá barva uriny se objeví při značném zahnívání bílkovin v tlustém střevě (doporučuje se vyloučení bílkovinné stravy, zejména bílkovin živočišného původu, a provedení očisty tlustého střeva).

Červeně zabarvená moč se vyskytuje při hemoglobinurii nebo po užívání léků. Červenohnědá barva se objeví při vysokém obsahu bilirubinu a urobilinu. Zvýšené množství žlučových pigmentů zabarvuje urinu na šafránově žlutý, hnědý, nazelenalý až hnědý, nebo dokonce zelený odstín.

Obecně platí, že podle barvy moči lze rozpoznat, jaké potraviny organizmus lehce tráví, to znamená, že neobsahují toxiny, konzervační látky a jiné přísady, a které potraviny jich naopak obsahují nadměrné množství. Umělé vitaminy, jako například Dekamevit, Undevit a celá řada dalších, se z organizmu vylučují velmi rychle a moč získává jasně žlutou barvu.

Průzračnost. Vyloučená moč zdravého člověka je průzračná a mírně fluoreskuje. Při delším stání se v ní objeví průsvitné obláčky. Stojí-li urina déle, tvoří se usazeniny.

Zápach. Čerstvá urina zdravého člověka má charakteristický zápach. Zápach ovlivňují různé látky, které se do organizmu dostávají společně s potravou. Tibetští léčitelé upozorňují, že páchnoucí urina je důsledkem určité nestrávené potravy. Proto je lepší tuto potravu vyloučit nebo posílit trávicí činnost žaludku a střevního traktu.

Reakce. Čerstvě zachycená urina reaguje kysele. Tento stav závisí na hodnotách pH, které se pohybují v rozmezí pět až sedm. Nejkyselejší je urina ráno, kdy je organizmus lačný. Po příjmu potravy se kyselé hodnoty snižují, což je spojeno s vylučováním žaludečních šťáv. Ke snížení kyselosti uriny dochází rovněž při hojném pocení. Zvýšený příjem čerstvých zeleninových šťáv způsobuje zvýšení alkalické hladiny moči a konzumace krup opět zvedá její kyselost. Urina se čpavkovým zápachem má zásaditou
reakci.

Specifická hmotnost uriny kolísá od jedna celá dvě tisíciny gramu do jedna celá a tři setiny gramu na jeden centimetr čtvereční a závisí na množství vypitých tekutin, intenzitě pocení a na stravovacím režimu.

Pevné látky. Při odpařování uriny získané za dvacet čtyři hodin dostaneme padesát až šedesát gramů pevných látek. Z tohoto množství připadá asi patnáct až dvacet pět gramů na neorganické látky.

Teplota zamrzání. Běžná urina zamrzá při teplotě od minus jeden a tři desetiny do minus dva a tři desetiny stupně Celsia.

Specifická elektrická vodivost běžné uriny závisí zejména na koncentraci solí a pohybuje se v rozsahu od 0,013 do 0,033 Om-1/cm-1.

Relativní viskozita uriny činí jeden celý a dvě setiny bodu; zvyšuje se za přítomnosti bílkovinných produktů v potravě.

Povrchové napětí uriny se pohybuje v rozmezí od šedesáti čtyř do šedesáti devíti din na jeden centimetr. Povrchové napětí se snižuje přítomností bílkovin a žlučových kyselin.

Kalorický koeficient závisí na množství bílkovin, které organizmus vyloučí. Do uriny se také vylučuje dusík. Jeden gram vyloučeného dusíku představuje sedm celých a sedm desetin až osm celých a devět desetin kalorií.

Komponenty uriny a jejich vlastnosti

V lidské moči se vyskytuje na dvě stě různých dosud objevených látek. Nachází se v ní močovina, kyselina močová, základní látky purinů, deriváty guaninu, histidin, kyselina hippurová, dvojité glukuronové kyseliny a dvojité sírové kyseliny, neutrální síra, rodaniny, stopy po bílkovinách, aminokyselinách, glukóze, acetonu, žlučových kyselinách, kyselině mléčné, pyrohroznové, nenasycených mastných kyselinách, těkavých mastných kyselinách, dále kyselina šťavelová, jantarová a jiné látky. V urině se
rovněž nachází pepsin, trypsin, amyláza, fosfatáza a jiné enzymy, steroidní hormony, vitaminy a minerální látky. Z plynů je to dusík, kysličník uhličitý a kyslík.

Při různých patologických procesech se v urině zvyšuje obsah některých látek, které se v urině zdravého jedince nacházejí jen v malých koncentracích (bílkovinné látky, glukóza, fruktóza a jiné podobné látky, aceton, kyselina acetoctová, tuky, cholesterol, kyselina mléčná a jiné další látky). Vyskytují se i další látky, jako například peptidy, nukleové kyseliny, mukoproteiny, fibrin, hemoglobin, žlučová barviva, hormony, enzymy a jiné látky, které organizmus produkuje za účelem korekce daného onemocnění.
Léky a jiné látky, které se do organizmu dostávají jen občas (zejména potravinové doplňky), se v moči vyskytují někdy v nezměněné podobě, ale převážně jsou ve formě změněných produktů. Většina takových změn vede ke snížení jedovatých vlastností přijatých látek.

—

Text je z knihy:

Gennadij Malachov – Urinoterapie a biorytmologie

Ďalšia z mnohých odborných kníh Gennadija Malachova sa zaoberá základmi biorytmologie a unikátnou metódou vyliečenia – urinoterapiou. Mnoho ľudí sa presvedčilo o tom, že v určitých dňoch môžu hladovať a zároveň zvládnu aj veľké fyzické zaťaženie, ale v iných dňoch sa im to nepodarí. Hlavnou príčinou je to, že sami narúšajú prirodzené životné rytmy; chcú byť zdraví, ale nedodržujují prírodné zákony. V priebehu vykonávania ozdravných procedúr je základom úspechu prispôsobenie sa sezónnym, mesačným a denným biorytmom.

Autor ďalej hovorí o možnostiach urinoterapie, ktorej je venovaná druhá časť knihy. Táto liečba môže v mnohých prípadoch priniesť uľahčenie, alebo dokonca zachrániť život človeka, či ho predĺžiť. Okrem dôkladného všeobecného zoznámenia sa s princípmi urinoterapie tu nájdete zoznam konkrétnych problémov, pri ktorých táto metóda liečby zaberá.

Pôvodná cena: 7.60 EUR, Naša cena: 6.84 EUR, Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 0.76 EUR