google27eaa3905ca3fee3.html

effects_of_urine_therapy

„Jste ve stresu? Sklenice ranní uriny děla divy – pijte ji denně. Tuto radu vám neudílí žádný blá­zen, ale dva renomovaní vědci M. Mills a T. Fo­nes z univerzity v New Castle v Austrálii.“

Týdeník Nová věda

Urina. Charakteristika, složení a její vlastnosti

Víte, který z mnoha komponentů moči je nejdůleži­tější? Životní energie a hned po ní i ostatní energie, jež tvoří životní pole člověka (viz obrázek č. 8). Duchovní podstata člověka spočívá ve vodě! Ano, voda je skutečně nejdůležitějším prvkem uriny. Kromě ní však obsahuje velké množství jiných hmotných prvků, s nimiž se nyní seznámíme.

Urina obsahuje tisíce a tisíce komponentů a její slo­žení je nesmírně složité.

Krátký seznam prvků :

Močovina, kyselina močová, purinové alkaloidy, nukleinové kyseliny, guanidinové preparáty, histidin, kyselina hyppurová, kyselina glukoronová, kyselina sí­ glukóza, aceton,žlučové kyseliny, mléčné kyseliny, pyro­hroznová kyselina, cholesterin, monosacharidy,prchavé mastné kyseliny, vyšší mastné kyseliny, kyselina šťavelo­vá a jantarová a další. Kromě toho v moči najdeme pep­sin, tripsin, amylázu, fosfatázy a další enzymy,steroidní hormony, vitaminy a minerály – fakticky všechny látky, které jsou přítomné v organismu, a v neposlední řadě také plyny, například dusík, kysličník uhličitý akyslík.

Při patologickém stavu organismu se obsah a poměr některých komponentů mění. Zvětšuje se množství prvků, jež jsou v malých koncentracích v moči běžně přítomné, například bílkovin, glukózy, fruktózy, acetonu, kyseliny acetooctové,aminokyselin, tuků, cholesterinu, mléčné ky­seliny a dalších. A objevují se méně obvyklé prvky: pepti­dy, nukleinové kyseliny, mukoproteidy, fibrin, hemoglobin, žlučové a další pigmenty, hormony, enzymy a celá řada dal­ších látek, které se ve zdravé moči nevyskytují. Většinou je vyrábí sám organismus, aby se zbavil konkrétního onemocnění. Některé složky léků a konzervač­ní přípravky se v moči objevují v neměnném stavu, jiné organis­mus přetváří, aby zmírnil jejich jedovaté působení.

Zde je schematicky zobrazená jemná fyziologie lidského organismu a jeho životní pole.

Obrázek č. 8

  1. v gravitačním centru životního pole se tvoří gravitační energie;
  2. v elektromagnetickém centru — elektromagnetická energie;
  3. v tepelném a světelném centru — světelná a tepelná energie;
  4. ve vibračním a rotačním centru — energie pohybu;
  5. v prostorovém a časovém centru — energie času;
  6. v psychickém centru — psychická energie;
  7. v centru vědomí — paměť, emoce a smysly.

Uvedené druhy energií se usazují ve vodě a ona je vsakuje (v krvi, lymfě,mezibuněčné a nitrobuněčné te­kutině, míšní tekutině a dalších tekutinách organismu). Voda nakonec opouští organismus v podobě uriny. Ale tato voda obsahuje veškeré informace o organismu, o jeho zdraví, psychice, nemocech a tak dále. A tyto in­formace je třeba využívat i v léčbě, léčit se s ní, omladit a pěstovat mimořádné schopnosti.

Mechanismus uriny

V přírodě existují dva typy buněk – rostlinné a ži­vočišné. Rostlinné buňky mohou žít i v alkalickém pro­středí a také je sami produkují, například při uhnívání spadlých listů pod stromem. Živočišné buňky žijí v ky­selém prostředí a rovněž je kolem sebe produkují – na­příklad kůže, ale i moč a kal mají kyselé pH. To zname­ná, že všichni živočichové, nevyjímaje člověka, mohou onemocnět jen z důvodu, že se jejich normální okysele­né vnitřní prostředí změní na alkalické, tedy hnilobné. A hnilobné prostředí je blahodárné pro rozmnožování rostlinných buněk. Rostlinné buňky, jak jsme si právě řekli výše, hnilobné procesy dále posilují. Tak jsme se dopracovali k závěru, že v jádru všech nemocí, které bý­vají velmi různorodé, leží stále stejný proces – alkali­zace (zvyšování alkalické hladiny) a následné uhnívání.

Chceme-li se vyvarovat hnilobným procesům v organis­mu, musíme jej správně okyselovat prvky obsahujícími neškodné kyseliny.

Správného okyselení organismu nej­snáze dosáhneme užíváním vlastní moči – vždyť je to tekutina, kterou vyrobil náš organismus sám ze své krve. Při takovém okyselení zbavujeme patologické procesy jejich živné půdy – alkalické hladiny a hniloby – a rychle se uzdravujeme. To není nic nového, tato vlastnost moči byla mnohokráte potvrzena i starodávnými mudrci.

Moč je základem všech léků!

Ještě si řekneme několik slov o tom, co to vlastně je okyselení a zvyšování alkalické hladiny. Ve zdravém organismu se udržuje rovnováha mezi kyselým a alka­lickým prostředím. Dojde-li k narušení této rovnováhy a vnitřní prostředí organismu se nadměrně okyselí nebo naopak alkalizuje, má to na něj zhoubný vliv. Je-li orga­nismus překyselen, je nutné užívat alkalizující prostřed­ky, abychom jej dostali do normálu; je-li přealkalizován, užíváme kyselé prostředky.

Čerstvá moč má kyselou reakci, naproti tomu od­státá moč (kterou jsme nechali dva až čtyři dny nebo víc uležet) má alkalickou reakci. Překyselení i přealkalizo­vání ničí mikroby a likviduje hnilobné procesy. Při hni­savých infekcích pijeme čerstvou nebo starou moč a pra­xí poznáme, jaká z nich funguje lépe.

Okyselíme-li organismus prvky, jež ničí hnilobu a kvašení, děláme pro něj blahodárnou činnost. Naopak okyselení s využitím látek vytvářejících kyselé toxiny– bílkovin a sacharidů, které následně začínají hnít a or­ganismus alkalizují, je pro organismus hotové neštěstí.

Moč je nejkyselejší po ránu a nejméně kyselá po jídle; proto bychom k léčebným účelům měli používat právě ranní moč.

Urina se výrazně liší svou relativní viskozitou od jiných tekutin, především vody, a také má odlišnou re­lativní elektrickou vodivost a povrchové napětí. Je na­sycená solemi, její molekuly mají specifickoustrukturua tekuté krystaly jsou jednorodé. Podíváme se, jak výše uvedené vlastnosti moči ovlivňují lidský organismus.

V moči je rozpuštěno velké množství solí, a právě proto má elektrickou vodivost. Pokud by se nám poved­lo nějakým způsobem zvýšit koncentraci solí, například tím, že část vody odpaříme, tato schopnost ještě vzroste.

Když si takovouto močí namažeme tělo, znač­ně zvýšíme průtok energií v podobě volných elektro­nů kůží. V důsledku toho se zvýší fermentační procesy v organismu. Člověk je natolik zdráv, nakolik jsou jeho enzymy aktivní. Urinová masáž, zejména použijeme-li odpařenou urinu, do organismu pumpuje energie a akti­vuje fermentační procesy. Nemusím dodávat, že to vede k celkovému ozdravení organismu. Nyní už víme, proč dávní jógové doporučovali provádění urinových masáží právě s odpařenou močí.

Moč je v podstatě organický solný roztok, jež se svými vlastnostmi podobá krevní plazmě.

Je srovnatelná s jinými léčebnými solnými roztoky, například umělými fyziologickými, a v neposlední řadě i s těmi, které se po­užívají jako náhražky krve. Podobá se také minerálním vodám, jež slouží jako léčebný prostředek k zevnímu či vnitřnímu užití.

Z knihy Urinoterapie 1. – Teorie, P.G.Malachov

Gennadij Malachov – Urinoterapie 1 – Teorie

V prvej knihe tohto diela sa dozviete množstvo pozoruhodných skutočností o moči – ako sa tvorí, aké má vlastnosti a z čoho je zložený, aký je jeho liečebný mechanismus a vďaka čomu má moc liečiť a posilňovať ľudský organizmus. Nájdete tu mnoho praktických skúseností a odporúčaní, na čo všetko a ako moč požívať. A budete si môcť sami vybrať spôsoby a metódy, ktorá vám najviac vyhovujú.

Pôvodná cena: 9.20 EUR, Naša cena: 8.28 EUR

Zľava: 10.00 %, Ušetríte: 0.92 EUR


Súvisiace články:


 

(Prečítané 658 krát, 1 dnes)
 

Comments are closed.