POROD aneb jak jsem si dítě porodil do vlastních rukou bez pomoci a asistence…

Vše začalo už týden před porodem…začal jsem malovat obrazy ani nevím proč a co znamenají…pak přišel den kdy říkám miláčku jdeme večer meditivat do tmy zatáhnul jsem závěsy zatemnil celou místnost a oba si sedli a dívali se do tmy snad celou noc ani nevím…

Druhý den večer jsme šli pokračovat znovu a po nějaké chvíli se velký malý ozval a praskla plodová voda…začalo to ve 22.hodin času systému..po celý den pak miláček měl slabší kontrakce a tak jsme začali vše připravovat k porodu, oba jsme věděli že už je čas – apropo v nemocnici by vám již pichli injekci na vyvolání porodu čímž je krutý a bezohledný čin vůči přirozenému porodu a odtud potom děti jsou v potížích po celý zbytek života někdo je přinutil bez jejich svolení jít ven…celý ten den svítilo sluníčko a už se blížil večer sešeřilo se zatopil jsem v krbu a plamen se rozhořel a po chvíli se rozhostilo teplo..vše bylo již připravené nůžky jsem vykoupal v lázních slivovice jako desinfekční prostředek na odstřihnutí pupeční šňůry…připravil jsem a zároveň rozsvítil svíčky aby světlo pro příchod bylo co nejpřirozenější přechod…chvíli jsem miláčkovi promásiroval poštěváček a frndu aby se uvolnila ale ještě nebyl ten správný čas…pak přišel soused od potoka jakoby to cítil a donesl s sebou to co bylo potřeba .. znovu jsem přistoupil k miláčkovi a začal jsem ji masírovat poštěváček a frndu až začala mít orgasmus pak řekla miláčku tedka už to pujdu už budu tlačit za chvíli...

Vstal jsem zapálil jednu velkou svíci ale ta nechtěla držet a stále se nakláněla říkám ještě to není ono…tak jsem vzal jinou svíci a ta se rozhořela světnicí a zalila jej světlem i teplem, malý 3,5 letý adámek v tom povídá já chci kakat a usedl si na svůj kakáč a začal tlačit a vtom i miláček začal tlačit a já připravený stál u nového zrodu mesiáše života zatlačila poprvé a silně zakřičela a adámek v tom na nočníku se začal hlasitě smát na celé kolo a ejhle hlavička se vynořila ruce jsem měl připravené vtom vyklouznul z lůna jako po másle já jej zachytil do dlaní odmotal mu pupeční šňůru co byla zamotaná kolem krku a položil velkého na hrud matky aby se sám zhluboka nadechnul bez jakéhokoliv plácnutí to dokázal sám a jemně jen jemně zaplakal a pak už dýchal sám a lehce na srdci matky…po nějakém čase jsem vzal obvaz a vytvořil provázek abych přivázal co nejblíže k pupku pupeční šňůru a posléze ji odstřihnul…pak jsem vzal malého do připravené lázně a umyl jsem ho od zbytku položil na pohovku a ještě chrlil vodu v ústech ale do ničeho jsem nezasahoval jen jej pozoroval jak ji sám musí ze sebe vyplivnout a tím sám sebe posílit…dokázal to a chrlení přestalo…

Během dvaceti čtyř hodin se dokázal sám přesunout na bok a pak i na břicho další den vzpírá hlavičku pevně nahoru a drží ji jako by mu bylo více let a odráží se a plazí po posteli… je toho mnohem více ale pro začátek je to více než dost tak aby v mnohých se otevřela odvaha ve více lidech aby to dokázali být sami sebou… 

—

miluji vás milovat

Autor textu – Bezejmenný Poutník Přítomnosti 

Súvisiace články:

•  – Vše je o lidech aneb porod v mé režii

•  – MICHEL ODENT O LOTOSOVÉM PORODU

•  – Lotosový porod – nejpřirozenější porod pro matku a dítě

•  – PORODNÍ A PRENATÁLNÍ TRAUMATA I. (Další příběhové zamyšlení …)

•  – Obrodu porodu! Aneb všechno je jinak

•  – Porodit dítě je největší orgasmus