google27eaa3905ca3fee3.html

solstice-storyCítila jsem vždycky celou tu dobu jako posvátnou, ačkoliv jsme nikdy nebyli věřící rodina ve smyslu jakékoli církve. Naopak. Všechny církve mi s jejich dogmaty vadily. Ale jaksi z tradice jsme stavěli betlém, který mám ručně vyřezávaný, zdobili stromeček, pekli perníčky, cukroví i domácí vánočky. Přestože doba, kdy mně ze stoličky u všeho pomáhaly mé děti, je dávno pryč. I jako dospělé a samostatné nelení přijet a pomáhat s přípravami, abychom každoročně „ty letošní“ Vánoce prožili společně a krásně.

Letos poprvé však necítím dech Vánoc. Spíš přehodnocuji a zkoumám.Kouzlo Vánoc, které jsem zažívala dosud, je nenávratně pryč. Nová poselství tohoto období je ale nejen plnohodnotně nahrazují, řekla bych, že dokonce mnohonásobně převyšují.Jakou energii nám dává spojení slov „kouzlo Vánoc“. Kouzlo = ku zlu = ke zlu – kdo by chtěl prožívat něco špatného? A ještě o Vánocích? No a samotné Vánoce? Už vícekrát mě napadlo, že to není původní slovanské – pohanské označení Vánoc. Trochu jsem pátrala v jiných jazycích.

Nejpravděpodobnější je pro mě verze přijetí a přizpůsobení německého výrazu WEIHNACHTEN (Svatá Noc) – Vánoce.   V českém jazyce je mnoho přejatých slov z němčiny, proto mně tato varianta připadá nejpravděpodobnější. Je tu ale ještě druhá možnost výkladu. Va – noc: va jako „varganiť“, což v ruštině znamená vytvářet, tvořit radost a pohodu. Mohli bychom to obrazně chápat i jako vytvoření nového světla, radosti. Ve spojení se slovem – noc – bych význam viděla jako vytvoření nového slunce přes noc (v jejím průběhu).

V Bulharsku se Vánoce nazývají „Коледа“, stejně jako v Bělorusku „Каляды „ (Koleda) a hodně podobné je to i v Litvě – Kalėdos. Podle zvyku chodit koledovat. Tento zvyk v dávných dobách stíral rozdíl mezi chudými a bohatými, mezi mladými a staršími. Vyváděly se při tom různé taškařice, což se nelíbilo církvi, a proto se snažila tento zvyk vykořenit.

U jižních Slovanů (Slovinci, Srbové, Chorvaté, Makedónci) se Vánoce nazývají Božič, v Rusku Рождество a na Ukrajině Різдво.

Tento název má přímou souvislost s každoročním znovuzrozením Dažboga, Boha Slunce. Každoročně umírá a se slunovratem se opět rodí. Mezi jeho smrtí a novým narozením je krátké údobí bezvládí, kdy má silnou moc temný svět a magické síly. Proti tomu se naši Předkové s lehkostí bránili. Zažehávali na kopcích velké ohně – vatry, při nichž probíhaly veselé oslavy často v maskách představujících různá zvířata, ale i čerty, kteří měli zahánět a zastrašit různé běsy a démony. Při těchto ohních setrvávali až do úsvitu, kdy se vlády ujal opět narozený Dažbog (nebo-li Božice – odtud název svátečního období). Oheň nebyl obyčejný, ale ochranný. Již ráno se vydal hospodář do lesa pro dubové poleno, které bylo rituálně upraveno. Večer se zažehlo s posledními Dažbogovými paprsky, aby do sebe nasálo jeho odcházející sílu a jeho plamen, aby ochraňoval sedící okolo něj až do rána, do narození mladého Dažboga.

Tento rituál byl tak silně zakořeněný, že jej křesťanská církev nedokázala vymazat. Proto si raději vymyslela datum narození Ježíše právě v tuto dobu, aby překryla pohanskou oslavu narození Dažboga křesťanskou oslavou narození Páně. Nedávno již i papež přiznal, že se o Vánocích Ježíš nenarodil.

Je to slovanský svátek, svátek každoročního narození našeho Boha Slunce Dažboga. Z této doby se nám po tisíciletí zachovaly zvyky zapalovat v předvečer slunovratu oheň. Protože opět církev zasáhla, přesunul se oheň z kopců do domovů v podobě svíček a v dnešní moderní době i prskavek, prostě stále udržujeme zvyk živého ohně.

I tuto tradici ochranného ohně a světla nám ukradla církev a každoročně nám přináší jejich poslové do našich domovů Světlo Boží v podobě malého plamínku.

Nenechte se tedy mýlit křesťanskou rétorikou. Vánoce jsou slovanským pohanským svátkem s kořeny hluboko v minulosti.

Závěrem trochu lingvistiky. Když jsem hledala a porovnávala, jak se vysloví Vánoce v různých jazycích, došla jsem k těmto závěrům:

Je zajímavé, že latinsky se řeknou Vánoce úplně stejně jako anglicky a to Christmas. 

V angličtině mají hned tři různé výrazy. Nejznámější je již zmíněný překlad Christmas, ale i další dva nejsou neznámé: Noel nebo yule. Používají se i v následujících zemích.

Severské země Dánsko, Norsko, Švédsko – Julen, Finsko – Joulu, Estonsko – Jõulud, Island – Jól.

Irsky – Nollag, italsky – Natale, španělsky – Navidad, turecky – Noel, francouzsky – Noël

Nedávno jsem zaslechla i názor, že angličtina byla vytvořena jako umělý jazyk, který by měl naší myslí manipulovat. Už jen to, že většina výrazů se jinak píše a jinak čte, je zajímavé. Navíc tento jazyk se velmi rychle rozšiřuje po celém světě. Není bohatý na výrazy a člověku, který se jej učí, se v něm těžko vyjadřují různé pocity. Jeden výraz má mnoho významů a velmi záleží na jejich použití v dalších souvislostech. Oproti tomu jazyky slovanské, jsou výrazově velmi bohaté. Smutné je, že poslední dobou toto výrazové bohatství ubývá. Řeč se stává chudou a plochou. Ale to jen pro zamyšlení nakonec.

Všem přeju krásné svátky vánoční, nebo-li Svátky narození Boha Slunce Dažboga, prožité v radosti, klidu a pohodě.

winter-solstice-painting-machine-elf


Súvisiace články:


 

(Prečítané 689 krát, 1 dnes)
 

3 Responses to Vánoce a Slunovrat

  1. Zuna píše:

    Tá narážka na angličtinu je neskutočná… (po anglicky: no comment! ;)) Treba si naštudovať niečo o pôvode tohto jazyka. K argumentácii, že sa v tomto jazyku inak píše a inak vyslovuje – nuž, tak potom francúzština je asi úplne „satanský“ jazyk… (tam sú rozdiely v písomnej forme a výslovnosti ešte oveľa väčšie, ako v AJ, a pre cudzinca, ktorý sa chce tento jazyk naučiť, je to naozaj náročné, keďže pri výslovnosti slová vo vete spolu splývajú, plynule sa na seba viažu). A napokon, čo sa týka výrazových možností (zasa po anglicky: last but not least)- angličtina umožňuje o dosť tvorivejšie a hravejšie vyjadrovanie rôznych pocitov a myšlienok, ako väčšina iných jazykov, lebo je veľmi flexibilná a prakticky neobmedzená, nespútaná striktnými pravidlami, pričom slová sa dajú ľahko všelijako modifikovať aj vytvárať nové. (Zato myseľ autorky tohto článku flexibilná a neobmedzená zjavne nie je.:)) Slovenčina je krásna a „naj“, lebo je to náš materinský jazyk (ja osobne milujem aj ruštinu), ale angličtina je v mnohom fakt geniálna! 🙂

  2. Maria Schultzova píše:

    100 ľudí, 100 chutí…
    Slová, jazyky, sú na vývojovej ceste človeka iba „pomôckou“.Vo vyššej fáze vývoja sa stávajú silne obmedzujúce.Ak sa počúva niektorý slovanský jazyk z väčšej vzdialenosti a tak isto i anglický, citlivá Duša rozpozná ten rozdiel.Kiež by sme už dokázali navzájom komunikovať telepaticky !
    Škoda však, že ste sa nesústredila na hlavnú pointu autorkinho článku, a to „zmrzačenie slovanských sviatkov Slnovratu katolíckou cirkvou. O jej minulosti ako i o súčasnosti existuje veľa odborných článkov ako i kníh, napr. na http://www.dôležite.sk – Cirkevné bohatstvo sú krvavé peniaze.Tiež i český TV seriál „Zo zákulisia Vatikánu“ bol hodnotný. Z pera slovenského autora Alexandra Reháka je na trhu kniha „Lovci Duší“.

  3. Maria Schultzova píše:

    Ďakujem úprimne všetkým autorom, ktorí približujú históriu,zvyky a tradície Slovanov – aby sme sa lepšie poznali!