google27eaa3905ca3fee3.html

Nikola Tesla – Doktor Elektřina

Náš svět je ponořen v ohromném oceánu energie, letíme nekonečným prostorem nepostižitelnou rychlostí. Všechno kolem se točí, pohybuje – to všechno je energie. Před sebou máme grandiózní úkol – najít způsoby získávání této energie. Až ji dokáže lidstvo z tohoto nevyčerpatelného zdroje získávat, bude postupovat vpřed gigantickými kroky.

Nikola Tesla

Je poledne, čas pracovních obědů. Celé centrum New Yorku se plní tisícovkami „bílých límečků“ a všichni spořádaně pospíchají do kaváren, barů a levných restaurací. Třídou, která je doslova ucpána nepřetržitou řadou houkajících aut, jde rychlým krokem, téměř poskokem, vysoký černovlasý hubený muž v drahém obleku s tmavými proužky. Podrážděně pozoruje šedá oblaka výfukových plynů. Upřený pohled jeho horečně se lesknoucích černých očí míří do dálky přes moře pohybujících se cylindrů a čepic. Jemný obličej s hezkým černým knírkem se vyznačuje hlubokou vnitřní oduševnělostí, která ostře kontrastuje s „americkými“ úsměvy většiny chodců. Podivný myslitel se nečekaně zastaví, plácne se do čela a s rozběhem udělá krásné salto. Vůbec si nevšímá ohromených pohledů kolemjdoucích.

Procházka Doktora Elektřiny – tak nazývaly Nikolu Teslu noviny – skončila zrozením nějaké nové myšlenky. Kdyby uviděli Teslovo extempore sousedé jeho bytu na East Houston Avenue, sotva by byli výstředním chováním proslulého vynálezce překvapeni. Vždyť o podivném Slovanovi se proslýchalo, že je „příbuzným hraběte Drakuly“ (jak by mohli „vzdělaní“ Američané rozlišovat mezi Srby a Rumuny?). Vždyť se upírovi i podobá, protože se vyhýbá slunečnímu svitu… A noviny také psaly, že vynalezl hrozné „paprsky smrti“ a zbraň, která střílí blesky .

Tesla v laboratoři v Colorado Springs. Výstřední vynálezce nejednou ujišťoval, že se jako nějaký energetický upír sytí „éterickou energetickou substancí“, nachází-li se v blízkosti elektrických výbojů. K tomu používal své skvělé transformátory. Jejich sekundární vinutí při použití feritového jádra dokázalo po nastavení rezonance s primárním vinutím dodávat napětí několika milionů voltů. To vedlo k mohutnému koronárnímu výboji ve vzduchu. Konstrukce dostala název Teslův generátor blesků.

Ve skutečnosti ovšem Tesla neměl žádný vztah k nadpřirozeným silám, přestože velmi rád halil mnohočetná interview do „mystického“ oparu. I když medicína dosud takovou nemoc nezná, tvrdil, že působením silných elektromagnetických polí získaly jeho nervy zvláštní citlivost pro „energii záření“. Jasné světlo vynálezci způsobovalo silné migrény, ale zato velmi dobře viděl za soumraku, a dokonce rozlišoval jakési „energetické kontury předmětů“ v úplné tmě. Roku 1900 několik desítek kilometrů od New Yorku na ostrově Long Island začala realizace Teslova kolosálního projektu výstavby globální stanice bezdrátového přenosu energie. Je nutné poznamenat, že tento projekt vynikajícího elektrotechnického výzkumníka měl dost mlhavý vědecký základ. Tesla sám pečlivě tajil před širokou veřejností své definice a výpočty. S hlubokomyslným výrazem vyprávěl akcionářům svého podniku, jak rozkmitá v rezonanci „planetární elektrickou atmosféru“. Ujišťoval při tom, že celou Zemi přemění na globální rezonanční obvod, kde atmosférické vrstvy sehrají úlohu kolosálních kondenzátorů. Tak či tak, Teslovi se podařilo přesvědčit americké milionáře o reálnosti svých myšlenek a brzy dva tisíce inženýrů, techniků a dělníků začaly s výstavbou objektu, který dostal jméno Wordencliff. Výstavba začala v roce 1901, ale nebyla definitivně dokončena pro přerušení financování. Ohromující konstrukce byla demontována v roce 1917.

S Teslovým globálním rezonátorem je dosud spojeno množství legend a pověstí. Ve své době je šířil sám Tesla. Tvrdil, že prostřednictvím ionosféry může poslat obrovskou energii na libovolné místo na Zemi. Existuje dokonce hypotéza, že záhadný Tunguzský meteorit se v roce 1908 odehrál jako výsledek experimentálního předvedení globálního rezonátoru. Tesla od projektu odstoupil v roce 1905, ale od počátku 1. světové války začal s tajnými experimenty podle zadání armády USA. Věž byla demontována v roce 1917 následkem ne zcela objasněných okolností, jež souvisely s úhynem zvířat a vlnou kardiovaskulárních onemocnění lidí.

Za nějaký čas vyrostla na prázdném místě kyklopská stavba systému pro bezdrátový přenos elektřiny, první na světě. Měla podobu dřevěné věžovité konstrukce o výšce 57 metrů s ocelovou šachtou do hloubky 36 metrů. Dřevěný skelet s horním prů- měrem 20 metrů měl hmotnost 55 tun. Jedinou kovovou částí konstrukce byla sférická kupole o průměru 20 metrů na vrcholu věže. Prostřednictvím šedesátimetrové cívky, která byla jedním pólem spojena s velkou měděnou koulí nad laboratorním sálem, vytvářel Tesla elektrické potenciály. Ty generovaly bleskové výboje o délce desítek metrů. Po pěti letech od počátku stavby se uskutečnilo zkušební zapnutí globálního rezonátoru. Tesla pro předvedení vybral vhodný okamžik. Bylo to v podvečerní době, kdy se od Atlantiku blížila silná bouřková fronta. Pak svůj atmosférický rezonátor zapnul. Efekt byl ohromující i hrůzný! Následujícího dne noviny překypovaly titulky: „Doktor Elektřina zapálil vzdušný oceán“, „Tesla zapálil nebe“ nebo „Elektrický ohňostroj nad New Yorkem“. Bezpochyby to byl jeden z nejmohutnějších (a nejnebezpečnějších!) pokusů v historii elektrotechniky. Měděná polokoule kupole rezonátoru se po zapnutí pokryla mořem běsnících blesků o délce desítek metrů a hrom bylo slyšet v okruhu 20 kilometrů. Z dálky to vypadalo, jako by kolem tělesa rezonátoru oslepujícím světlem žhnula svítící koule a na okolních dvorech a ulicích chodci s mystickou hrůzou pozorovali snopy jisker mezi svýma nohama a zemí. Je známo, že z řady fyziologických příčin působí elektrošokové rány mnohem silněji na koně než na lidi. Proto se spousta povozů s náklady i s lidmi navzájem srážela, jak byla vláčena za splašenými koňmi, kteří neustále dostávali bolestivé rány skrze své železné podkovy. Na všech kovových předmětech v okolí tiše plála statická elektřina v podobě ohňů svatého Eliáše.

Několik kilometrů od věže Wordencliff byl předveden konečný cíl pokusů s bezdrátovým přenosem energie. Za přítomnosti mnoha svědků, kteří byli většinou akcionáři Teslova podniku, se rozzářily baterie stovek elektrických lamp, které měly jeden kontakt uzemněný a druhý spojený s deskou atmosférického éterického rezonátoru. Ten zde sehrál roli jedné z desek kondenzátoru. Druhou věž elektrického globálního rezonátoru zamýšlel Tesla postavit u Niagarské hydroelektrárny. Měl k tomu dobrý důvod. Právě tato elektrárna byla jako první na světě vybavena generátory jeho vlastní konstrukce, jež vyráběly střídavý proud. Jako vynálezce těchto generátorů dostal Tesla velký balík akcií Niagarské elektrotechnické společnosti. Tesla začal zapáleně přesvědčovat své sponzory – akcionáře – o nezbytnosti nových investic. Jenže se právě prudce šířil boom rádiového spojení a využití globálních éterických rezonátorů bylo spojeno s mnoha nepříjemnými vedlejšími účinky. Tyto okolnosti vedly ke „vzpouře akcionářů“. Američtí podnikatelé dali vynálezci svérázné ultimátum: buď se plně soustředí na výzkumy v radiotechnice a zřídí soustavu rádiových vysílačů, nebo přestanou financovat jeho plány a firma zbankrotuje. Tesla sice sestrojil mnoho druhů rádiových vysílačů i přijímačů o něco dříve než Marconi, který už v prosinci roku 1900 uskutečnil transatlantické spojení mezi Anglií a Kanadou, ale takto postavené podmínky co nejrázněji odmítl. Nastal skandál, který samozřejmě nejvíce postihl drobné vkladatele.

Ale i tak všechny Teslovy ambiciózní projekty ztratily finanční krytí. Je pravda, nastal jeden podivný moment, kdy se zdálo, že by mohlo mezi znesvářenými stranami dojít ke kompromisu. Bylo to v okamžiku, kdy Tesla prohlásil, že prostřednictvím už existujícího rádiového zařízení má jeho konstrukce pravidelné spojení s civilizacemi na jiných planetách… A v budoucnosti je ochoten se zabývat pouze problémy meziplanetární komunikace! Perspektivy spojení mezi planetami Sluneční soustavy (Tesla z nějakého důvodu vytrvale preferoval Mars) u podnikatelů z Wall Street příliš velké nadšení nevyvolaly, a tak se po bouřlivých debatách nakonec rozhodli Teslovi i tento směr výzkumu přestat financovat. Po mrzutém fiasku s globálními éterickými rezonátory se Tesla zcela přeorientoval na vývoj transformátorů a indukčních cívek. Později tak byly i nazývány: Teslovy cívky a transformátory. Jejich ohromující vlastnosti a výjimečné parametry elektrotechnické inženýry udivují dosud.

Teslovy transformátory sestávají z cívek zvláštní konstrukce (Teslových cívek), které nejsou navzájem indukčně spojeny a nemají společné jádro. Jejich primární vinutí tvořilo několik závitů vodiče s velkým průřezem. Sekundární (vysokovoltové) vinutí obsahovalo veliké množství závitů silného izolovaného kabelu. Transformační koeficient byl u Teslových transformátorů o celou řadu desetinásobků vyšší, než by odpovídalo poměru počtu závitů sekundárního vinutí k počtu závitů primárního vinutí, a závisel na jakosti sekundárního obvodu.

Článok je úryvok z knihy:

Oleg Fejgin – Nikola Tesla – Vládce blesku – Kniha podrobne rozoberá tajomné vynálezy N. Teslu a dáva ich do súvislosti s niektorými neskoršími záhadnými experimentami (Filadelfský experiment, pokusy na vojenskej základni na Long Islande, fantastické „smrtiace lúče“…). Čitateľ sa dozvie veľa aj o Einsteinových teóriách, vesmíre, búrke a bleskoch, polárnej žiare a všeličom ďalšom. Farebná fotopríloha.

Úryvok: S Teslovým globálním rezonátorem je dosud spojeno množství legend a pověstí. Ve své době je šířil sám Tesla. Tvrdil, že prostřednictvím ionosféry může poslat obrovskou energii na libovolné místo na Zemi. Existuje dokonce hypotéza, že záhadný Tunguzský zázrak se v roce 1908 odehrál jako výsledek experimentálního předvedení globálního rezonátoru. Tesla od projektu odstoupil v roce 1905, ale od počátku 1. světové války začal s tajnými experimenty podle zadání armády USA. Věž byla demontována v roce 1917 následkem ne zcela objasněných okolností, jež souvisely s úhynem zvířat a vlnou kardiovaskulárních onemocnění lidí. Za nějaký čas vyrostla na prázdném místě kyklopská stavba systému pro bezdrátový přenos elektřiny, první na světě. Měla podobu dřevěné věžovité konstrukce o výšce 57 metrů s ocelovou šachtou do hloubky 36 metrů. Dřevěný skelet s horním průměrem 20 metrů měl hmotnost 55 tun. Jedinou kovovou částí konstrukce byla sférická kupole o průměru 20 metrů na vrcholu věže. Prostřednictvím šedesátimetrové cívky, která byla jedním pólem spojena s velkou měděnou koulí nad laboratorním sálem, vytvářel Tesla elektrické potenciály. Ty generovaly bleskové výboje o délce desítek metrů…

Pôvodná cena: 10.90 EUR, Naša cena: 9.81 EUR, Zľava: 10.00 %


Nikola Tesla – Pán blesku ( Dokument s Českým dabingem )

https://www.youtube.com/watch?v=Z9xarISvJxE


Súvisiace články:


(Prečítané 2 471 krát, 1 dnes)

Comments are closed.