Mytologické vnímání světa

Způsob, jakým vykládáme to, co vnímáme, ovlivňuje nejen náš obraz světa, ale omezuje nebo rozšiřuje i náš horizont a s ním i možnosti, sebe či naše okolí změnit.

Zatímco staré kultury se zakládaly na alegorickém výkladu reality, kde každá hora, každý strom, zvíře či jiný přírodní fenomén měl nejen svůj doslovný význam, ale „znamenal“ i cosi jiného, alegorického, vyššího (buď poselství duchů, předků, bohů/bohyň, nebo byl nositelem a projevem své vlastní, jemnohmotné duše), zužuje náš racionalismus význam vnímaného na to, co je patrné a „digitálně“, tedy logicky-rozumově pojatelné.

Jenže naše duše (nebo, chcete-li, psychická podstata) není jen logická. Duše nutně potřebuje transcendentní přesah, tedy víru, spiritualitu, pohádky, báje i mýty, obecně shrnutelné v pojmu „nad-přirozeno“ (neboli meta-fyzika či meta-logično). Potřebuje skryté významy a alegorie; tedy ono tajemno a temno, které je opakem racionálně-logického, světlem vědy prozářeného výkladu světa, který praktikujeme nejpozději od dob osvícenectví. Potřebuje – ale k čemu vlastně?

Pohádky, mýty, alegorie, mystika či spiritualita jsou způsoby přístupu ke světu, které nám umožňují přežít a nezoufat v situacích, jež se nám zdají neřešitelné. Uvádějí nás do jakéhosi (mírně) změněného stavu vědomí, ve kterém se dějí zázraky**.

Jsou tedy nezbytné v krizích, během velkých transformací, kde přecházíme z jedné úrovně na druhou – především tedy v neobvyklých a nejistých dobách. Umožňují nám nalézt východiska a řešení, která se nachází mimo systém, mimo náš dosavadní a skrze racionální poznání definovaný horizont.

A ještě něco – zatímco racionalita a věda nás emočně nechává chladnými (až na pár vědců, kteří se radují z „krásy“ nějaké teorie nebo rovnice), mytologické vnímání nás strhuje a živí emocemi. Ranke-Graves definuje poezii jako to, při jejímž hlasitém předříkání se člověku ježí chloupky na šíji“. V antickém (a i pozdějším) divadle procházeli diváci hlubokou katarzí, která byla vyvolána právě setkáním s tím, co je větší, co je „nad-realitou“. Lídři – tedy král či královna – nestrhují skrze logické argumenty, ale skrze jejich mytologický obraz v zářivé zbroji, když jedou v čele šiku na bělouši (i když to může u dnešních lídrů vypadat poněkud jinak:-).

Je tedy třeba se mytologickému vnímání světa znovu otevřít. Osvobodit ho ze žaláře dětinského, nedospělého přístupu k realitě, do kterého ho uvrhla mechanisticky pojatá psychologie. Jistě – přitom je třeba si být vědom velkého úskalí, které přichází ruku v ruce a každou vírou v mýtus. Je to riziko fanatismu, dogmatismu a zaslepení jedinou, totiž tou pravou, mytologicky procítěnou, „naší“ pravdou.

Jenže toto riziko na nás číhá nejen ve všech náboženstvích, ale samozřejmě i v našem novověkém univerzálním náboženství – ve slepé oddanosti logice a vědě. Společně s otevíráním se mytologickému vnímání reality je třeba si být vědom té druhé nohy, na které stojíme – právě té racionální a vědecké. Je nutné si uvědomit, že absolutní pravda neexistuje (nebo je nepoznatelná). Existuje jen mnoho dílčích pravd, z nichž mýty a mytologické vnímání jsou pouze jedna z mnoha cest.

—

* Výraz „mytologické vnímání“ používám záměrně, i když mi lze vytknout pojmová nepřesnost. Vlastně bych měl psát mytopoetické vnímání. Slovem mytologie chci vyjádřit, že není potřeba negovat logiku, racionální výklad, ale je třeba ho rozšířit právě o myto-poesii. V mém pojetí tedy nestojí „mytologické“ vnímání v protikladu k logice, ale rozšiřuje ji.

** Zázrak je to, co se děje, ačkoliv se to podle současných (tj. dobových) představ dít nemůže. Letadlo by tedy bylo až do roku 1783, tedy do prvního letu Mongolfiéry, zázrakem. Baterka celý starověk. Atd. Zázrak se tedy děje mimo oblast toho, co je považováno za možné – v oblasti mytologického vnímání.

Tip vydavateľstva Eugenika:

Kybalion

Všetko, čo sa dnes dočítate či dopočujete v rámci ezoteriky a duchovna, najmä čo sa týka „duchovných zákonov“, ktoré sa skrývajú za súvislosťami našich životov, sa v podstate objavilo už dávno v útlej knižke a náuke zvanej Kybalión. Ide o pokus stručne a zároveň ucelene podať a vysvetliť hlavné princípy tzv. hermetickej filozofie, na ktorých stoja všetky okultné, ezoterické a duchovné učenia našej civilizácie.

Týchto základných princípov alebo zákonov je podľa Kybaliónu sedem. Práve tu je obsiahnutá aj slávna téza „ako hore, tak aj dole“. Aj dnes tak rozšírené a populárne učenie o „zákone príťažlivosti“ má korene už tu!

Čo sa týka pôvodu tohto spisu, ten je dosť nejasný a záhadný. Napísal ho neznámy autor alebo skupinka ľudí pod tajuplným označením Traja zasvätenci. Ani doba vzniku nie je známa, ale pravdepodobne to bolo niekedy v 19. či na začiatku 20. storočia.

Každopádne je to jedno z absolútne zásadných klasických diel v oblasti ezoteriky. Preto by nemalo chýbať v knižnici žiadneho záujemcu o spirituálne rozmery života.

Pôvodná cena: 8.60 EUR, Naša cena: 7.74 EUR, Zľava: 10.00 %

Súvisiace články:

•  – Archetypy, z nichž se skládá ženská duše (podle řecké mytologie)

•  – Alatyr – posvätný kameň Slovanov

•  – ARCHETYP VELKÉ MATKY

•  – Svátek bohyně Oseň

•  – Záhadná vlašská mágia