Blog.Eugenika
Práve sme u nás vo vydavateľstve Eugenika priviedli na svet poslednú časť zo série šiestich tematicky ladených knižiek (Píseň ticha), ktoré sú plné múdrosti, duchaplnosti a humoru slávneho majstra Osha. Myšlienky a rady, ktoré tu nájdete, účinne a úderne prebudia vášho ducha a v mnohom vám otvoria oči. Stačí si prečítať zakaždým iba kúsok, a budete sa cítiť znovuzrodení, svieži, silní, slobodní a totálne jedineční. Taký vplyv na ľudí totiž Osho mal a taký bol aj jeho osobný život.
V tomto článku sme pre vás vybrali ochutnávku zo zaujímavých citátov a myšlienok, ktoré nájdete v šiestich „miniknihách“:
Mimochodom, celú šesťdielnu sériu týchto knižiek ponúkame teraz za zvýhodnenú akciovú cenu TU.
–
Každý rok měl místodržitel země právo odpustit jednomu člověku a zprostit ho trestu smrti. Ukřižováni měli být čtyři lidé – Ježíš a tři další. Ostatní tři byli vrazi, a když se místodržitel zeptal Židů, koho má osvobodit, myslel přitom na Ježíše, protože se mu zdál nevinný jako dítě. Zkrátka mu přišlo nespravedlivé tohoto muže zabít. Místodržitel nebyl Žid, jeho hledisko bylo jiné než jejich, nemohl proto na Ježíše projektovat stejnou myšlenku jako oni. Neviděl na něm nic špatného, nic zlého. Promluvil si s ním a zjistil, že je to obyčejný člověk. Možná až příliš smělý vzhledem ke své nevinnosti; mluvil v metaforách. Místodržitel hluboko ve svém srdci věřil, že Židé budou chtít Ježíše osvobodit.
Ale ne, oni za něj neprosili. Rozhodli se pro zločince, pro vraha jménem Barabáš. Rozhodli, že právě on má být osvobozen, a Ježíš zabit. Ježíš tedy zemřel jako zločinec. Jak tomu mohlo dojít? Proč jsou názory na Ježíše tak rozporuplné, tak diametrálně odlišné?
Problém není v Ježíšovi, ale v interpretaci mysli. Někoho označujete za dobrého a jiného za špatného, ale už jste se někdy zamysleli nad tím, co je to dobro? Dovedete ho definovat? Byl toho vůbec někdy někdo schopen?
–
Vaše otázka je důležitá už proto, že je vaše, a v otázce samotné je ukryta i její odpověď. Musí to však být vaše otázka, teprve potom může přinést vhodnou odpověď.
Jenže vaši takzvaní dobrodinci vám nadále vnucují své vlastní otázky i odpovědi na ně. Nikdo se nestará o to, zda je to i vaše otázka nebo vaše odpověď. Ve skutečnosti se obávají, že byste jednou mohli najít svou vlastní otázku. V den, kdy se to stane, všechny jejich odpovědi pozbudou platnost a všechny jejich spisy se promění ve smetí. Bojí se, že tím, že najdete svou vlastní bytost, se vás stanete jednotlivec.
Společnost nechce, abyste byli jednotlivci, chce, abyste byli křesťané – dobří křesťané, dobří židé nebo dobří hinduisté – to je úctyhodné. Ale nechtějí, abyste byli jednotlivci, protože ti se někam posunují, ti jednají a žijí svobodně. Jednotlivec raději zemře, než aby ho někdo donutil stát se psychologickým otrokem.
Jakmile jste jednotlivec, je velmi jednoduché poznat sám sebe, protože jste sami sebou. Stačí zavřít oči a uvidíte, kdo jste.
–
Vztah je jednou ze záhad. A vzhledem k tomu, že existuje mezi dvěma osobami, záleží na obou. Kdykoliv se setkají dva lidé, vytvoří se nový svět. Jejich setkáním se zrodí nový fenomén, který zde dříve nebyl, který nikdy předtím neexistoval. A prostřednictvím tohoto nového fenoménu se obě osoby změní a transformují.
Nemáte-li vztah, jste jedna věc; máte-li vztah, okamžitě se stáváte něčím jiným. Stalo se něco nového. Když se z ženy stane milenka, už to není tatáž žena. Když se z muže stane otec, už to není tentýž muž. Narodí se dítě, ale my přitom zcela přehlížíme jednu věc: v momentě, kdy se narodí, se zrodí také matka. Ta žena existovala, ale matka ne. A matka je něco zcela nového.
Vy vytváříte vztah a vztah zase na oplátku vytváří vás. Když se setkají dvě osoby, znamená to, že se setkaly dva světy. Není to jednoduchá věc, je to velmi složité, nejsložitější. Každý člověk je svět sám pro sebe, komplikované mystérium s dlouhou minulostí a věčnou budoucností.
Na začátku se setkávají pouze periferie. Ale v případě, že vztah začíná být intimnější, bližší a hlubší, postupně se začínají setkávat centra. Když se setkají, říkáme tomu láska. Když se setkají periferie, je to známost. Dotknete-li se osoby zvenčí, pouze jejích hranic, pak je to známost. Často své známosti začnete říkat láska. To jste na omylu. Známost není láska.
Láska je velmi vzácná. Setkat se s osobou v jejím středu je projít revolucí sebe sama…
–
Zbožnost je stav prostoty. Nevychází ze slov, ale z ticha.
Martin Buber, velký židovský filozof, řekl, že modlitba je vztah mezi já a ty. Není tomu tak. Vztah mezi já a ty? Ve zbožnosti neexistuje žádné já ani žádné ty. Modlitba není dialog mezi já a ty; modlitba znamená splynutí. Já se rozplyne v ty a ty zmizí v já. Není zde nikdo, kdo by něco říkal a není nikdo, komu by se něco říkat dalo.
Řeka, která mizí v oceánu, to je zbožnost. Kapka stékající z lotosového listu do jezera, to je zbožnost. Tiché pozorování ranního slunce, zatímco ve vás něco začíná vzrůstat – to je zbožnost. Vidíte letícího ptáka a najednou vy sami letíte; zapomněli jste, že vás něco odděluje – to je zbožnost. Tam, kde pomine oddělení, se objeví zbožnost. Splynutí v jedno s celou existencí, to je zbožnost.
Ego je stav nemodlení: nepřítomnost ega je stav zbožnosti. Není to dialog, není to ani monolog. Nemá to nic společného se slovy; je to ticho bez jakýchkoliv slov. Je to otevřená, tichá obloha; bez mraků, bez myšlenek. Ve zbožnosti nejste hinduista, křesťan ani muslim. Ve zbožnosti jednoduše neexistujete: ve zbožnosti je božskost.
–
Rebel prostě žije svůj život právě v tomto okamžiku s plným vědomím a bez touhy ovládat, ať živý, nebo mrtvý. Netouží po žádné moci.
Rebel je vědec duše – to je jeho čtvrtý rozměr. Stejně jako věda využívá pochybnosti, skepticismus: zkoumá, používá stejné metody pro objevovaní svého vnitřního světa. Věda tyto metody využívá pro zjištění objektivní skutečnosti, on je používá pro odhalení své subjektivity. Avšak nezavrhuje pochybnosti, neodsuzuje skepticismus ani neposlušnost a neodsuzuje nenáboženský přístup k realitě. Do svého nitra vstupuje s vědeckou myslí.
Jeho náboženství není pověrčivé, ale vědecké. Jeho náboženství není hledání Boha, protože začít si s Bohem znamená, že jsi již přijal víru. A pokud jsi víru přijal, je tvoje hledání už od samého počátku nečisté.
Rebel se noří do svého vnitřního světa s očima dokořán a bez konkrétní představy o tom, co vlastně hledá. Zušlechťuje svou inteligenci, prohlubuje své momenty klidu a ticha, proniká hlouběji při meditacích, takže cokoliv se v něm skrývá, se mu odhalí. Ale nemá předem danou představu o tom, co hledá.
–
Láska představuje největší tvůrčí energii, ale až dosud se projevovala velmi, velmi nešťastně. Lidé se nezabíjejí z nenávisti: zabíjejí se kvůli lásce. Život tolik zhořkl, ne z hněvu: na vině je láska.
Bojujete za lásku ženy nebo muže; bojujete za lásku vaší rodiny nebo klanu. Bojujete z lásky k nějaké ideologii nebo náboženství; bojujete z lásky k vlasti, ke své rodné zemi. Láska je příčinou všeho bojování! Ta vaše rádoby láska má na svědomí všechny vraždy, veškeré zabíjení – zkrátka všemožné utrpení.
Vaše láska má jeden zásadní nedostatek – příliš se fixuje a vytrácí se z ní hravost; berete ji moc vážně, výlučně a majetnicky. Je nesmírně pošetilá.
Člověk by si měl být schopen tohle všechno uvědomit – jakmile to pochopíte, hned se dostaví pocit uvolnění. Už chápete, co to znamená, začnete se uvolňovat a vyklíčí ve vás nové vědomí.
—
Súvisiace články:
– 
(Prečítané 100 krát, 1 dnes)
Stiahnite si zdarma toto významné dielo:
Zaujímavá informácia pre čitateľov:
O autorovi:
Mnou publikované články sú väčšinou úryvky z kníh z databázy Vydavateľstva Eugenika.E-shop Eugenika – najväčší výber duchovnej a ezoterickej literatúry
