Vytvořte si trochu odstupu

Pokud můžete meditovat, pokud mezi svým bytím a sebou dokážete vytvořit trochu odstup, pokud dokážete vidět, cítit a prožít to, že nejste svou myslí, nastane uvnitř vás obrovská revoluce. Pokud nejste svou myslí, pak ani nemůžete být svou žárlivostí, nemůžete být svým smutkem, nemůžete být svým hněvem. Pak tady pouze jsou a nesouvisejí s vámi: nedáváte jim žádnou energii. Jsou to skuteční paraziti, kteří žijí z vaší krve, protože jste se ztotožnili s myslí. Meditovat znamená přestat se identifikovat s myslí. Je to prostá metoda, ne něco komplikovaného, co může dělat jen pár lidí. Pouze se kdykoli v tichosti posaďte a pozorujte. Zavřete oči a pozorujte, co se děje. Buďte pouze pozorovatelem. Neposuzujte, co je dobré, co je špatné, co by jak být nemělo, co by mělo být tak… Neposuzujte, buďte pouze pozorovatelem. Nějakou dobu trvá, než člověk dosáhne čisté bdělosti. V okamžiku, kdy se stanete pouhým pozorovatelem, budete překvapeni, že mysl zmizela. Existuje proporcionalita: pokud jste pozorovatelem pouze na jedno procento, pak je devadesát devět procent mysl. Pokud jste pozorovatelem na deset procent, pak je mysl devadesát procent. Pokud jste devadesátiprocentním pozorovatelem, pak mysli zůstane pouze deset procent. Pokud jste pozorovatelem na sto procent, pak žádná mysl není – žádný smutek, žádný hněv, žádná žárlivost – pouze jasnost, ticho, požehnání.

Člověk musí začít s pozorováním těla: při chůzi, sezení, když jde spát, při jídle. Člověk by měl začít od těch nejhmotnějších věcí, protože je to jednodušší, a pak by se měl přesunout k jemnějším prožitkům. Člověk by měl začít s pozorováním myšlenek, a když se stane expertem v pozorování myšlenek, může začít se sledováním nálad, které jsou ještě jemnější než pocity a mnohem mlhavější. Zázrak pozorování spočívá v tom, že pozorováním těla sílí pozorovatel; když pozorujete myšlenky, sílí pozorovatel; když pozorujete pocity, sílí pozorovatel ještě víc.

Když pozorujete nálady, pozorovatel je tak silný, že může zůstat sám sebou – pozorovat sám sebe, stejně jako svíčka za temné noci neosvětluje pouze všechno kolem, osvětluje taky sama sebe. Nalézt pozorovatele v jeho největší čistotě je nejvyšším dosažením v duchovním světě, protože pozorovatel ve vás, je samotnou duší; pozorovatel ve vás je vaší nesmrtelností. Ale nikdy, ani na nejkratší okamžik si nemyslete: „Mám to,“ protože právě v tom okamžiku to nemáte. Pozorování je nekonečný proces; neustále se prohlubujete, ale nikdy se nedostanete na konec, kdy byste mohli říct: „Já to mám.“

Ve skutečnosti čím hlouběji jdete, tím více si uvědomujete, že jste na stoupili proces, který je nekonečný, bez začátku a bez konce. Ale lidé pozorují pouze ostatní; nikdy se neobtěžují pozorováním sebe. Všichni pozorují, co dělají ostatní, co mají na sobě, jak vypadají – to je to nejpovrchnější pozorování. Všichni pozorují; není to nic nového, co by mělo vstoupit do vašeho života. Musíte to pouze prohloubit na další úroveň, odejděte od ostatních a soustřeďte se pouze na svoje pocity, myšlenky, nálady – a nakonec samotného pozorovatele.

Žid sedí ve vlaku naproti kněze.

„Řekněte mi, Vaše Ctihodnosti,“ ptá se Žid, „proč nosíte kolárek naopak?“

„Protože jsem otec,“ odpoví kněz.

„Já jsem také otec a svůj kolárek takhle nenosím,“ řekne Žid.

„Ach,“ řekne kněz, „ale já jsem otec tisíců.“

„Potom možná,“ odpoví Žid, „byste měl nosit naopak své kalhoty.“

Lidé příliš pozorují všechny ostatní. Tomu, jak komicky se chovají ostatní, se zasmějete velmi snadno, ale už jste se někdy zasmáli sami sobě? Už jste se někdy přistihli, jak děláte něco směšného? Ne, sami sebe absolutně nepozorujete; veškerou pozornost zaměřujete na ostatní, a to vám vůbec nepomůže. Využijte energii bdělosti k transformaci svého bytí. Tak může přijít tolik blaženosti a požehnání, že si to ani neumíte představit. Pozorování je jednoduchý proces, ale jakmile ho jednou začnete využívat sami na sobě, stává se meditací.

Najít svou vlastní meditaci je velmi důležité, protože v meditaci najdete velkou radost. A protože to bude váš vlastní objev, ne nějaký rituál, který vám někdo vnutil, sami se rádi budete dostávat hlouběji. Čím hlouběji půjdete, tím větší štěstí budete nacházet – klid, ticho, sounáležitost, důstojnost a vděk. Všichni se umíte dívat, takže je zbytečné, abyste se to učili. Je to jen otázka změny objektu pozorování. Přibližte se k sobě. Pozorujte své tělo a budete překvapeni. Svou rukou můžu pohnout, aniž bych ji pozoroval, a mohu s ní pohnout a pozorovat ji. Vy neuvidíte žádný rozdíl, ale já rozdíl ucítím. Když s ní pohnu v bdělosti, vidím v tom půvab a krásu, klid, ticho. Můžete chodit a pozorovat své kroky; budete z toho mít všechny výhody, které vám chůze může poskytnout: jako cvičení, a navíc to pro vás bude skvělá, jednoduchá meditace.

Chrám Bódhgaja, kde Gautáma Buddha dosáhl osvícení, byl postaven na památku dvou věcí: jednou je strom bódhi, pod kterým Buddha sedával. A hned vedle stromu jsou malé kameny, po kterých se člověk může pomalu procházet. Meditoval, seděl, a když měl pocit, že už sedí moc dlouho – potřeboval si trochu procvičit tělo – procházel se po těch kamenech. To byla jeho meditace v chůzi. Když jsem byl v Bódhgaje a vedl tam menší meditační tábor, navštívil jsem chrám. Viděl jsem buddhistické lamy z Tibetu, z Japonska, z Číny. Všichni se klaněli tomu stromu a nevšiml jsem si ani jednoho, který by se klaněl těm kamenům, po kterých Buddha prochodil dlouhé míle. Řekl jsem jim: „To není správné. Neměli byste zapomínat na ty kameny. Gautáma Buddha se jich dotkl svými chodidly snad milionkrát.“

Ale já vím, proč jim nevěnovali žádnou pozornost: protože úplně zapomněli, že Buddha kladl důraz na to, aby člověk věnoval pozornost každému pohybu svého těla: chůzi, sezení, ležení. Neměli byste nechat ani jediný okamžik minout nevědomý. Bdělost zostří vaše vědomí. To je základem nábožnosti; všechno ostatní jsou pouhé řeči. A pokud chcete ovládnout bdělost, nepotřebujete nic jiného. Mým úsilím je vytvořit co nejjednodušší cestu. Všechna náboženství dělají přesný opak, všechno velmi komplikují – komplikují natolik, že to lidé nikdy ani nevyzkoušeli. V buddhistických písmech je například třicet tři tisíc předpisů, které musí buddhistický mnich dodržovat; nejde si je ani zapamatovat! Už jen samotné číslo třicet tři tisíc vás může vyplašit: „S tím jsem hotov! Naruší mi to a zničí celý život.“ Najděte si jeden předpis, který vám vyhovuje, na nějž se dokážete naladit, a to stačí.

—

Text je úryvek z knihy:

Osho – O emocích – Osho je jedním z nejvíce provokujících a inspirujících duchovních učitelů naší doby. V této knize nám pomůže pochopit kořeny emocí a poskytne informace o tom, jak lépe zvládat své reakce a dozvědět se více o sobě i druhých. Oshův jedinečný vhled do podstaty lidské mysli a srdce dalece přesahuje konvenční psychologii. Učí nás, jak můžeme plně prožívat své emoce a tvořivě s nimi zacházet tak, abychom žili bohatším životem.

Súvisiace články:

•  – Jak nás mohou ovlivňovat uvězněné emoce?

•  – Nalaďte si svoju náladu

•  – Zlá nálada signalizuje, že prišiel čas niečo zmeniť

•  – PŮJDOU-LI MYŠLENKY A EMOCE DO VÁLKY, EMOCE ZVÍTĚZÍ

•  – Cesta srdce je krásná, ale nebezpečná

•  – Velcí kluci nepláčou, hodné holčičky nekřičí

•  – Z hlavy do srdce a do bytí

•  – Proč je tak obtížné a děsivé vyjádřit vlastní pocity a být sám sebou?